Nejlépe „šlape“ ekonomika Hongkongu a USA

Renomovaný žebříček „The World Competitiveness Report“ vydává každoročně IMD (Institut for management development, Lausanne) již od roku 1989. Mimo rok 2010, kdy byl na prvním místě Singapur, měly nejlepší hodnocení vždy Spojené státy Americké. Trendem posledních let je důraz na inovace, technologický pokrok, kreativitu, reindustrializaci a vývoz.

Přední místa patří malým ekonomikám

V první dvacítce najdeme všechny severské země (Švédsko, Dánsko, Norsko a Finsko). Důvodem je důraz na konkurenceschopnost, zlepšování podnikatelského prostředí a inovace. Skandinávské firmy kladou důraz na inovaci a domácí vlády podporují vědu a výzkum. Velmi dobře se osvědčuje spolupráce soukromého sekturu a univerzit. Výzkum a kreativita je v těchto zemích, stejně jako i ve Švýcarsku, na vysoké úrovni. Těmto zemím se rovněž osvědčuje podpora malých a středních společností. Oproti roku 2010 si polepšily i dvě velké ekonomiky, USA i Německo. Německu patří 10. místo z důvodu silného vývozu a pružnějšího trhu práce. USA se vrátily na první míst z důvodu ekonomického a technologického rozvoje. Rostoucí zadlužení a ekonomické problémy Řecka, Irska, Portugalska nebo Španělska se promítly na jejich horším hodnocení oproti minulým letům. Dluhová krize se výrazně promítá v celkovém hodnocení.

Kritéria hodnocení

Již od samého začátku sestavování žebříčku nejkonkurenceschopnějších zemí patří přední příčky USA, Kanadě, Austrálii, severským zemím a malým otevřeným ekonomikám (Hongkongu, Singapuru a Švýcarsku). Pro země na předních místech platí, že se orientují na dlouhodobé cíle (podporu výzkumu a vývoje, vzdělání a zlepšování podnikatelského prostředí). Ekonomická budoucnost patří otevřeným ekonomikám se vzdělaným obyvatelstvem. Do výsledného indexu se promítá celá řada ukazatelů, které jsou rozděleny do čtyř hlavních faktorů:

• výkonnost ekonomiky (např. hodnocení zahraničního obchodu, nezaměstnanosti, cenové hladiny, množství zahraničních investic)
• efektivita vlády (např. hodnocení veřejného dluhu, platební bilance, úroveň demokracie, vládní stabilitu)
• podnikatelská účinnost (např. hodnocení produktivity práce, legislativního prostředí či podmínek pro podnikání)
• infrastruktura (např. hodnocení dopravní situace, ale i úroveň vzdělání, zdravotnictví, životního prostředí a úrovni výzkumu a vývoje)

Každá z uvedených čtyř kategorií pod sebou skrývá hodnocení několika dalších statistických ukazatelů. Metodika je založena na hodnocení 331 kritérií (přibližně dvě třetiny dat se používá od renomovaných mezinárodních institucí a třetina dat se používá vlastním statistickým zjišťováním). IMD ve své zprávě při zajišťování dat spolupracuje s mnoha partnerskými institucemi.

Kde efektivita vlády selhává?

V publikaci IMD je rovněž srovnávána efektifita domácí vlády a efektifita firem. Účelem bylo zjistit, zda domácí vlády nesráží domácí podnikatele nebo jim naopak pomáhá. Zeměmi, kde efektivita vlády nejvíce selhává za efektivitou soukromého sektoru, jsou: Brazílie, Japonsko, Belgie, Irsko a USA. Nejlepší hodnocení mají v efektivitě vlády Spojených Arabských Emirátů, Jordánska a Nového Zélandu. Rovnováha mezi vládou a efektivitou firmy je v Hongkongu, Singapuru a Austrálii. Vládní výdaje se totiž ve většině zemí nedaří držet na uzdě. Ve většině zemí roste zpoždění mezi potřebnými vládními reformami. Vlády reaují na aktuální ekonomické problémy s velkým zpožděním.

Kdo si nejvíce polepšil?

Oproti hodnocení za rok 2010 si nejvíce polepšilo Turecko a Mexiko (o 9 míst), Katar (o 7 míst), Německo (o 6 míst), Rumunsko a Finsko (o 4 místa). Naopak nejvíce si pohoršilo Řecko (o 10 míst), JAR (o 8 míst), Malajsie a Brazílie (o 6 míst), Francie a Maďarsko (o 5 míst). V dalším propadu pokračuje také Irsko, za rok 2011 mu patří 24. místo, přičemž ještě za rok 2000 patřilo Irsku dokonce 5. místo. Česko si udržuje v posledních letech stejné pozice.

Nejkonkurenceschopnější země světa 2011

Pramen: IMD (Institut for management development, Lausanne, Švýcarsko) „The World Competitiveness Report 2011“