Riziko státního bankrotu ve světě

Pravidelně riziko státního bankrotu sestavuje německý server „Verlorene Generation“. V posledním žebříčku z letošního srpna bylo hodnoceno celkem 74 zemí. Nejvíce rizikovými zeměmi jsou: Řecko, Venezuela, Pakistán, Portugalsko a Kypr. Naopak nejlepší hodnocení má Austrálie, Norsko, Švýcarsko a Švédsko. Česku patří 56. místo. V přiložené tabulce máme uvedenu první a poslední desítku zemí a členské země EU a OECD. Státní dluhy vznikly deficitním financováním státních rozpočtů. V některých případech to má své opodstatnění. Z dlouhodobého hlediska nikoliv.

Co je to veřejný dluh?

Souhrnný veřejný dluh jsou pohledávky ostatních subjektů vůči státu. Státní dluh spolu s dluhy zdravotních pojišťoven, mimorozpočtových fondů a místních rozpočtů vytváří zmíněný veřejný dluh. Ve všech zemích je veřejný dluh ve své podstatě dluhem všech daňových poplatníků - občanů země. Vysoké dluhy zatěžují budoucí generace, protože dluhy se budou muset platit a nebudou finance na investice do zdravotnictví či školství. V horším případě hrozí dokonce státní bankrot.  Navíc úroky, které se musí zaplatit věřitelům, stoupají každou minutu závratným tempem. Pouhé splácení úroků z úvěru je pro mnohé země velkým oříškem. Samozřejmě není dluh jako dluh. Je velký rozdíl, jestli jsou domácími věřiteli zahraniční věřitelé nebo domácí věřitelé. Japonsko má veřejný dluh téměř 200 % k HDP, přesto si na finančním trhu půjčuje Japonsko poměrně „levně“. Důvodem je, že většinu dluhu drží v rukou samotní Japonci, kteří jsou velmi disciplinovaní a spořiví. Proto má i Japonsko nižší riziko bankrotu než Česko.

Které země mají nejvyšší dluhy?

Veřejný dluh zveřejňuje stejně jako ostatní ekonomické ukazatele více institucí. Dle „The World Factbook“ od CIA (Central Intelligence Agency) činil veřejný dluh Česka ke konci roku 2010 38,7 % k HDP.  Z členských zemí Evropské unie má nejnižší veřejný dluh Estonsko (6,6 % k HDP), Lucembursko (15,2 % k HDP) a Bulharsko (16,2 % k HDP). Naopak nejvyšší veřejný dluh má Řecko (142,8 % k HDP), Itálie (119,1 % k HDP), Belgie (100,9 %), Irsko (96,7 %), Portugalsko (93 % k HDP), Francie (82,4 %) a Německo (83,2 % k HDP). Cesty, jak sestavovat přebytkový rozpočet jsou pouze dvě: snižovat státní výdaje a zvyšovat stání příjmy vyšším daňovým výnosem. Zadlužené země mají samozřejmě problém přilákat investory a při dalším výrazném zhoršování situace hrozí jejich hromadný odchod, který může domácí ekonomiku „potopit“.

Jak porovnávat dluhy?

Německo má poměrně vysoké dluhy, ale současně vysoké saldo zahraničního obchodu. Německo, USA, Japonsko, Francie, Kanada či Velká Británie mají rovněž věžší aktiva v zahraničí než cizinci v těchto zemích. Zadlužení těchto zemí je tedy potřeba posuzovat jinak než Řecka, Portugalska či Španělska. Dluhy jednotlivých zemí se tedy posuzují nejenom dle celkové výše, ale taky dle míry zajištění a schopnosti dluhy splácet. Mezinárodní důvěryhodnost Řecka, Portugalska a Španělska je tedy výrazně nižší než Německa, Velké Británie či Francie.

Vysoké dluhy ohrožují ekonomiku

Dluhy se musí platit, jinak přichází exekuce. V případě státu je to podobné. V konečném důsledku stát nezaplatí všechny dluhy, stejně jako občané při osobním bankrotu, ale sníží se životní úroveň téměř všech občanů země. Státní bankrot výrazně postihne domácí ekonomiku a podnikatelské prostředí. Prestiže státu výrazně oslabí, čím menší stát, tím více. Bankrotující stát má minimální šanci získat úvěr, musí hospodaři vyrovnaně, omezují se tak všechny státní výdaje, ale hlavně mnozí investoři odejdou ze země a devalvace měny znehodnotí úspory občanů. Podnikatelské prostředí se zhoršuje, nezaměstnanost stoupá, klesá kupní síla obyvatele a celková životní úroveň se snižuje.

Tabulka: Nejrizikovější země s možností státního bankrotu