Švýcarská ekonomika je nejvýkonnější

V první desítce nejkonkurenceschopnějších zemí je hned sedm evropských zemí, které doplňuje Singapur, USA a Japonsko. Čím dál lepší hodnocení mají v posledních letech země Skandinávie. Vždyť Švédsku patří 3. místo, Finsku 4. místo, Dánsku 8. místo a Norsku 16. místo. Země Skandinávie mají „zdravé“ veřejné finance, vysokou produktivitu práce, vzdělané obyvatelstvo, fungující justici a výborné podnikatelské podmínky. V příštích letech si tak mohou ještě polepšit.  USA mají opět horší hodnocení než za rok 2010 a patří jim 5. místo, když ještě před pár lety jim patřilo první místo. Hlavním důvodem je rostoucí státní dluh a zvýšená makroekonomická nerovnováha. Právě makroekonomická nerovnováha stojí za postupným propadem Řecka v posledních letech až na 90. místo. Každoročně lepší hodnocení mají v posledních letech Čína (26. místo), JAR (50. místo) a Brazílie (53. místo).

Kritéria hodnocení

Světové ekonomické fórum ve své zprávě „The Global Competitiveness Report 2011-2012“ hodnotí 142 zemí světa ve 12 pilířích konkurenceschopnosti. Těmito pilíři jsou: instituce, infrastruktura, makroekonomická stabilita, zdravotnictví, vysokoškolské vzdělání, efektivita vnitřního trhu, složitost finančních trhů, technologická připravenost, velikost trhu, sofistikovanost podnikání a inovace. Každý pilíř se přitom skládá z hodnocení několika ukazatelů, celkem je každá země hodnocena ve více než 110 dílčích ukazatelů. Nejvyšší váhu v hodnocení mají inovace, protože v dlouhodobém horizontu je hlavním zdrojem růstu životní úrovně obyvatel právě inovace.

• Např. v kategorii instituce se hodnotí veškeré institucionální prostředí jako je právní a správní rámec vytvářený vládou. Přílišná byrokracie, nadměrná regulace, nedostatek transparentnosti či korupce snižují hodnocení v této kategorii. Při hodnocení velikosti domácího trhu se nehodnotí pouze velikost domácího trhu, ale taky otevřenost domácí ekonomiky mezináronímu obchodu, kdy vývoz nahrazuje domácí poptávku.

Česko = 38. místo

Za rok 2011 patří Česku 38. místo, což je o dvě příčky horší hodnocení než za rok 2010, v roce 2009 patřilo Česku dokonce 31. místo. Každá země je hodnocena ve dvanácti kategoriích, takže lze vidět, v kterých oblastech je největší prostor pro zlepšení. V přiložené tabulce jsme si uvedli u Česka i hodnocení za rok 2010. Oproti roku 2010 si Česko nepatrně polepšilo ve čtyřech kategoriích (infrastruktura, makroekonomická stabilita, technologická připravenost a velikost trhu). V ostatních osmi kategoriích má Česko horší hodnocení než v roce 2010, nejvíce si pohoršilo v kategorii instituce (o dvanáct míst) a fungování trhu práce (o devět míst). Horší hodnocení není mnohdy z důvodu, že v Česku se daná oblast zhoršila, ale spíše proto, že v jiných zemích se podmínky zlepšují více než v Česku.