Nová sjednocená lhůta má být tříletá, přitom ji půjde prodloužit maximálně na 10 let. Lhůta pro vyměření dlužného zdravotního a sociálního pojištění se tak značně zkrátí. Zkrácení lhůty pro vyměření pojistné zvýší tlak na zdravotní pojišťovny či OSSZ, které budou muset zvýšit kontrolní činnost. Kontroly však budou jednodušší, protože se bude kontrolovat kratší období. Provádět kontrolu platby pojistného za delší období než 3 roky by nemělo cenu, protože plátci pojistného stačí písemně namítnout promlčení a uvedené instituce se nemohou domáhat dlužné pohledávky soudní cestou. Promlčené právo ze zákona tedy nezaniká, ale při vznešení námitky promlčení ho nelze vymáhat prostřednictvím soudu ani exekutorů. Jestliže je dlužná daň, zdravotní nebo sociální pojištění vyměřena v souladu se zákonem v zákonné lhůtě, tak po vyměření dlužné částky (zpravidla platebním výměrem) běží již pro vymáhání nová lhůta.
Zdravotní pojištění
Promlčecí lhůta pro vyměření dlužného zdravontího pojištění je upravena v § 16 zákona o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění (592/1992 Sb.). Právo předepsat dlužné pojistné (i penále) na veřejné zdravotní pojištění se promlčuje za pět let ode dne splatnosti. Byl-li proveden úkon ke zjištění výše pojistného nebo jeho vyměření, potom plyne nová promlčecí lhůta ode dne, kdy se o tom plátce pojistného dozvěděl. Zdravotní pojišťovny vyměřují dlužné pojistné i penále platebními výměry nebo výkazy nedoplatků. V praxi se tak běžně stává, že zdravotní pojišťovna předepíše dlužné pojistné firmě nebo OSVČ až téměř po pěti letech. Od roku 2013 by to však již nemělo být možné, protože lhůta pro vyměření pojistného by byla tříletá.
Sociální pojištění
Promlčecí lhůta pro vyměření dlužného sociálního pojištění je upravena v § 18 zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (589/1992 Sb.). Právo předepsat dlužné pojistné se dle současné právní úpravy u sociálního pojištění promlčuje až za 10 let ode dne splatnosti. V případě, že byl proveden úkon ke zjištění výše pojistného nebo jeho vyměření, tak plyne nová promlčecí lhůta ode dne, kdy se o tom plátce pojistného dozvěděl. Pro účely sociálního pojištění by tak představovalo zkrácení lhůty pro vyměření pojistného na 3 roky pro plátce pojistného velmi dobrou zprávu. Za chybu starou deset let by tak již nemohli být firmy nebo OSVČ sankciováni vysokým penálem (často vyšším než je dlužné pojistné), stačilo by namítnout promlčení.
Daně
Od ledna letošního roku platí daňový řád (zákon č. 280/2009 Sb.), který upravuje v § 148 lhůtu pro vyměření daně. Pro daně je již tak nyní lhůta pro vyměření daně tříletá. Lhůty pro vyměření sociálního a zdravotního pojištění by se tak sjednotily na úroveň lhůty pro vyměření daní. Daň totiž nelze stanovit po uplynutí lhůty pro stanovení daně, která činí 3 roky. Lhůta pro stanovneí daně počne běžet dnem, v němž uplynula lhůta pro podání řádného daňového tvrzení, nebo v němž se stala daň splatnou, aniž by zde byla současně povinnost podat řádné daňové tvrzení.
Praktický příklad
OSVČ pan Novák má povinnost podat daňové přiznání k dani z příjmu fyzických osob za rok 2011 do 31. března 2012. Lhůta pro doměření daně z příjmu fyzických osob za rok 2011 tedy začne běžet 31. 3. 2012 a skončí 30. 3. 2015, po třech letech. Daň z příjmu fyzických osob tak lze za rok 2011 doměřit do 30. 3. 2015.
V dalších odstavích § 148 jsou však uvedeny příklady, kdy může být lhůta pro vyměření daně prodloužena. Lhůta může být např. prodloužena o jeden rok, jesliže v posledncíh 12 měsících před uplynutím dosavadní lhůty bylo podáno dodatečné daňové tvrzení. Dále začne lhůta běžet znovu, jestliže byla před uplynutím lhůty zahájena daňová kontrola. V případě různých protahování lhůty pro vyměření daně však nesmí být překročena lhůta 10 let. Lhůta pro stanovení daně totiž končí nejpozději uplynutím 10 let od jejího počátku.