Podle informací od vicepremiérky Karolíny Peake (VV) byly Věci veřejné úspěšné částečně. Jmenovala jednotné odvody z hazardu ve výši 20 procent a osvobození drobných akcionářů od daní z dividend. Ještě ve sněmovně má podle ní doladěna jasná úprava podoby podpory zaměstnávání osob se zdravotním postižením.
Ministerstvo chtělo ve svém návrhu především zrušit koncept superhrubé mzdy se sazbou 15 procent a nová sazba daně by měla být počítána z hrubé mzdy a činit 19 procent. Odvody u zaměstnavatele na sociální a zdravotní pojištění by neměly být podle návrhu realizovány jako dosud, ale daní z úhrnu mezd ve výši 32,5 procenta.
Dále by měly být zvýšeny platby pojistného na zdravotní pojištění u zaměstnanců o dvě procenta a sníženy sazby pojistného na sociální a zdravotní zabezpečení u podnikatelů.
Již dříve proti původnímu záměru MF v návrhu zachovalo u půjček na bydlení ve zmenšené míře možnost odpočtu úroků z daňového základu. Částku podle svého dřívějšího vyjádření navrhne snížit na maximálních 80.000 Kč ročně ze současných 300.000 korun, původně neměl být odpočet možný vůbec. Ministerstvo rovněž nakonec navrhlo i zrušit daň z dividend. Původně úřad navrhoval zachování daně z dividend s tím, že firmy budou mít slevu na dani.
Daňová reforma by měla podle původních propočtů ministerstva financí mírně snížit daňové zatížení. Většina lidí by měla podle výpočtů MF na reformě uspořit řádově stokoruny měsíčně. Bezdětný zaměstnanec, jehož superhrubá mzda včetně odvodů činí 30.000 korun, podle MF odvede státu o 279 korun méně. S rostoucí superhrubou mzdou se rozdíl zvyšuje. Pouze bezdětný zaměstnanec se superhrubou mzdou 10.000 korun zaplatí více, a to o 51 korun. V případě zaměstnance se dvěma dětmi a manželkou bez příjmů a superhrubou mzdou 30.000 korun odvede o zhruba 500 korun méně.
Zpráva převzata z ČTK