Průměrná nominální mzda stoupla v roce 2010 oproti roku 2009 ve většině členských zemí EU. Aby však životní úroveň občanů pobírající průměrnou mzdu v roce 2010 byla vyšší než v předcházejícím roce, tak je nutné, aby nominální růst průměrné mzdy byl vyšší než inflace.
Česko – reálný růst 0,5 %
- Dle sdělení Českého stastistického úřadu ze dne 9. 3. 2011 dosáhla průměrná mzda za rok 2010 výši 23 951 Kč, což je o 2 % více než za rok 2009. Spotřebitelské ceny se zvýšily o 1,5 %. Reálně si tedy občané pobírající průměrnou mzdu polepšili o 0,5 %.
- V přiložené tabulce však u jednotlivých zemí počítáme s růstem nominální průměrné mzdy dle OECD a s roční inflací dle Eurostatu, tak aby byly všechny údaje za jednotlivé země porovnatelné. Dle údajů OECD „Taxing Wages 2010“ stoupla nominální průměrná mzda v Česku o 2,3 % a inflace dle Eurostatu činila inflace za rok 2010 v Česku 1,2 %. Dle těchto údajů tedy stoupla reálná průměrná mzda o 1,1 %. Tato hodnota je uvedena v přiložené tabulce, aby byly hodnoty za všechny země porovnatelné a vycházely ze stejných údajů.
Reálný růst není samozřejmostí
Pouze v Polsku stoupla průměrně reálná mzda více než v Česku. Polská ekonomika rostla i během ekonomické krize. Polská ekonomika těžila z dobré polohy, velkého vnitřního trhu a kvalifikovaných zaměstnanců. Ve Francii a Portugalsku stoupla průměrná mzda reálně stejně jako v Česku. V Německu a Slovinsku stoupla průměrná reálná mzda o 0,8 %. Dalšími zeměmi, kde reálná mzda v roce 2010 oproti roku 2009 stoupla, jsou Velká Británie (o 0,5 %), Nizozemí (o 0,5 %) a Slovensko (o 0,5 %). V ostatních vybraných zemích, které jsou současně členem EU a OECD, průměrná mzda reálně klesla. Nejvíce meziročně reálná mzda klesla v Řecku (o 10,2 %). Ekonomické problémy země tedy již citelně pocítila na svých peněženkách většina Řeků. Případný státní bankrot by situaci samozřejmě ještě zhoršil. Dalšími zeměmi s meziročním poklesem reálné mzdy o více než jedno procento dále jsou Maďarsko (o 4,3 %), Estonsko (o 3,3 %), Lucembursko (o 1,8 %), Belgie (o 1,4 %), Island (o 1,3 %) a Rakousko (o 1,0 %).
Vyšší produktivita práce = vyšší životní úroveň
Dosahovaná produktivita práce je důležitým ekonomickým ukazatelem, na kterém značně závisí ekonomická vyspělost dané země a životní úroveň občanů. V zemích s vysokou produktivitou práce jsou i vyšší průměrné mzdy a vyšší životní úroveň občanů. Právě zvyšování produktitivy práce je nezbytným předpokladem pro reálný růst průměrné mzdy. Investice do nových technologií a inovací se jednotlivým zemím vrací, neboť právě technologický a technický pokrok je významným zdrojem růstu produktivity práce. Právě v Polsku v posledních letech produktivita práce značně stoupla. Nejvyšší hodinová produktivita práce z členských zemí OECD je v Lucembursku, Norsku, Irsku, Belgii, USA, Nizozemí, Francii a Německu.
Reálný růst průměrné mzdy v roce 2010 (oproti roku 2009, v %)
Země | Nominální růst průměrné mzdy | Roční inflace | Reálný růst/pokles |
---|---|---|---|
Polsko | 6,5 | 2,7 | 3,8 |
Česko | 2,3 | 1,2 | 1,1 |
Francie | 2,8 | 1,7 | 1,1 |
Francie | 855 | ||
Portugalsko | 2,5 | 1,4 | 1,1 |
Slovinsko | 2,9 | 2,1 | 0,8 |
Německo | 2,0 | 1,2 | 0,8 |
Velká Británie | 3,8 | 3,3 | 0,5 |
Nizozemí | 1,4 | 0,9 | 0,5 |
Slovensko | 1,2 | 0,7 | 0,5 |
Dánsko | 2,1 | 2,2 | -0,1 |
Irsko | -2,1 | -1,6 | -0,5 |
Finsko | 1,2 | 1,7 | -0,5 |
Itálie | 0,8 | 1,6 | -0,8 |
Švédsko | 1,0 | 1,9 | -0,9 |
Španělsko | 1,1 | 2,0 | -0,9 |
Rakousko | 0,7 | 1,7 | -1,0 |
Island | 6,2 | 7,5 | -1,3 |
Belgie | 0,9 | 2,3 | -1,4 |
Lucembursko | 1,0 | 2,8 | -1,8 |
Estonsko | -0,6 | 2,7 | -3,3 |
Maďarsko | 0,4 | 4,7 | -4,3 |
Řecko | -5,5 | 4,7 | -10,2 |
Zdroj:OECD, Taxing Wages 2010, Table II.10. Annual average gross wage earnings, 2000 - 2010
Eurostat, Most popular database tables, annual average inflation rate 2010