OSVČ a deset omylů při platbě sociálního pojištění

1) Důchodové pojištění není povinné

Přestože mají OSVČ možnost při vyplňování Přehledu o příjmech a výdajích za uplynulý rok si určit vyměřovací základ, musí dodržet alespoň minimální vyměřovací základ. Zjednodušeně řečeno, i když může OSVČ odvádět nižší platby na sociálním pojištění než odpovídá hospodářskému výsledku, zákonné platbě minimální měsíční výši sociálního pojištění se OSVČ nevyhne. V roce 2011 tedy musí každá OSVČ na hlavní činnost platit měsíční sociální pojištění v minimální výši 1 807 Kč.

2) Důchodové pojištění lze zaplatit jednorázově na konci roku

Každý měsíc musí OSVČ zaplatit důchodové pojištění alespoň v minimální výši. Když není důchodové pojištění uhrazeno včas, tak je předepsáno penále. Zálohu na důchodovém pojištění je nutné odvést do 20. dne následujícího měsíce (tj. za červenec do 20. srpna). Sazba penále u důchodového pojištění činí 0,05 % z dlužného pojistného denně, roční úroková míra tedy činí 18,25 %.

3) Nemocenské pojištění mě finanční zajistí

Na rozdíl od důchodového pojištění je placení nemocenského pojištění pro OSVČ dobrovolné. Každoročně klesá počet OSVČ, které si dobrovolné nemocenské pojištění každý měsíc platí. Důvodem je skutečnost, že je placení nemocenského pojištění méně výhodné. Proč? Nárok na nemocenské dávky mají OSVČ v letošním roce až od 22. dne nemoci, prvních 21 dní jsou bez finančních prostředků, i když je placeno dobrovolné nemocenské pojištění. Nárok na ošetřovné OSVČ stejně nikdy nemají.

4) Nemocenské pojištění mohu doplatit zpětně

Dobrovolné nemocenské pojištění musí být zaplaceno každý měsíc včas. Opožděná úhrada znamená zánik nemocenského pojištění. Nemocenské pojištění se platí do 20. dne následujícího měsíce. Když tedy do 20. srpna nedojde k úhradě nemocenského pojištění za červenec, tak dochází k zániku nemocenského pojištění k datu 1. července 2011.

5) Nemocenské pojištění mohu platit vyšší

Skutečně mají OSVČ možnost přizpůsobit platbu dobrovolného nemocenského pojištění požadované denní částce nemocenské v době nemoci nebo mateřské. OSVČ však musí platit dobrovolné nemocenské pojištění ze stejného vyměřovacího základu jako důchodové pojištění. Vyšší dobrovolné nemocenské pojištění výrazně zvýší zálohy na důchodovém pojištění, a proto se tento postup OSVČ nevyplatí.

6) Při „vedlejšáku“ se pojistné neplatí

Každoročně stoupá počet občanů, kteří si vlastní samostatnou výdělečnou činností pouze přivydělávají. Tito občané jsou po celý rok zaměstnanci a ze svého příjmu ze zaměstnání odvádí sociální pojištění. Protože je samostatná výdělečná činnost vedlejším zdrojem příjmů, tak se pojistné skutečně nemusí platit, ale pouze do ročního zisku stanoveného zákonem. Pro rok 2011 mohou mít OSVČ, pro které je podnikání „vedlejšákem“, zisk do částky 59 373 Kč. Jestliže je zisk v daném roce vyšší než stanovená hranice, tak je již i při vedlejší činnosti nutné hradit minimální zálohy na sociálním pojištění. Při vedlejší činnosti, jesliže zisk za uplynulý rok překročil zákonnou hranici, je minimální záloha v roce 2011 ve výši 723 Kč.

7) Podnikám a pracuji, budu mít dva důchody

I když někteří občané odvádí důchodové pojištění jako OSVČ a zaměstnanci současně, tak to neznamená, že budou mít dva důchody. Jejich důchod bude vyšší, protože budou odvádět vyšší částky na důchodovém pojištění. Státní důchod však nebude vyšší o tolik, jak si někteří občané představují. Výše důchodu totiž závisí na dvou parametrech: na platbách důchodového pojištění a získaném počtu let pojištění. Jestliže během roku odvádí občan důchodové pojištění jako OSVČ i zaměstnanec současně, tak se do doby pojištění započítává jeden rok, nikoliv dva roky.

8) Při studiu za mě platí důchodové pojištění stát

Od roku 2010 není doba studia započítána do doby pojištění pro důchodové účely. Aby byla doba studia započítána do doby pojištění, tak musí studenti platit dobrovolné důchodové pojištění. V roce 2011 je měsíční částka 1 732 Kč.

9) Dohoda o splátkách nic neřeší

V případě problémů s placením povinného důchodového pojištění se určitě vyplatí s OSSZ komunikovat a případné nesrovnalosti řešit. Jednou z možností je uzavření dohody o splátkách. V případě plnění dohody o splátkách jednak není dlužná částka vymáhána exekučně a současně dochází ke snížení penalizace. Jestliže je totiž s OSSZ dohodnuta úhrada dlužného pojistného ve splátkách, tak během úhrady dlužného důchodového pojištění je sazba penále 0,025 % denně.

10) Dohoda o provedení práce, nemusím platit pojistné

V některých případech si OSVČ během roku přivydělávají na dohodu o provedení práce. Dohoda o provedení práce nezakládá účast na důchodovém pojištění, proto bude samostatná výdělečná činnost nadále hlavním zdrojem a příjmu a OSVČ musí platit zálohy vypočítané dle Přehledu o příjmech a výdajích, alespoň v minimální výši. Pokud dojde k přerušení samostatné výdělečné činnosti a neplacení pojistného, tak nebude tato doba zohledněna pro důchodové účely. Protože dochází ke zvýšování potřebného počtu let pojištění, tak by nemusela OSVČ v budoucnu splnit podmínky pro přiznání starobního důchodu. Při dohodě o provedení práce je tedy vhodné vždy být důchodově pojištěn.