OSVČ a deset chyb při platbě zdravotního pojištění

1) Nižší zálohy dorovnám na konci roku

OSVČ musí zálohy na zdravotní pojištění během roku platit ve výši, která závisí na dosaženém zisku v minulém roce. Některé OSVČ však po odevzdání Přehledu o příjmech a výdajích zapomenou změnit svůj trvalý příkaz a platí tak i během dalšího roku nižší zálohy.

Např. v roce 2011 nadále platí zálohy ve výši 1 750 Kč jako v roce 2010, přitom již měly být dle zisku placeny zálohy ve výši 2 420 Kč. Tvrzení, že se rozdíl doplatí po odevzdání Přehledu, neobstojí a během roku OSVČ „naskočí“ penále.

2) Pár dní zpoždění s platbou nevadí

Záloha na zdravotní pojištění musí být vždy splatná do 8. dne následujícího měsíce. Některé OSVČ si však s termínem hlavu příliš nelánou. Některý měsíc neuhradí ničeho, další třeba platbu odpovídající dvěma zálohám. Každá opožděná platba je však důvodem pro předepsání penále. S toutou skutečností je tedy nutné počítat a měsíční zálohy platit v souladu se zákonem.

3) V prvním roce podnikání se zdravotní pojištění neplatí

Tato informace není přesná. V prvním roce podnikání nemusí platit zálohy na zdravotní pojištění např. podnikající důchodci nebo studenti, u kterých se však jedná o vedlejší činnost, kteří následně doplatí zdravotní pojištění jednorázově dle skutečně dosaženého zisku. V dalším roce již i tyto OSVČ platí zálohy, nemusí však dodržet minimální výši zdravotního pojištění a záloha závisí na dosaženém zisku v minulém roce (tj. klidně např. pouze 200 Kč měsíčně).

Všechny OSVČ na hlavní činnost musí i v prvním roce podnikání platit zálohy, buď ve výši jakou si určí, nebo v minimální výši stanovenou zákonem (pro rok 2011 je to částka 1 670 Kč).

4) Všechny platby posílám pod svým rodným číslem

Platbě zdravotnímu pojištění je potřeba věnovat pozornost, aby byly všechny platby v systému zdravotní pojišťovny správně „napárovány“. U běžného pojistného tedy jako variabilní symbol slouží rodné číslo. U dlužných pohledávek předepsaných platebním výměrem nebo výkazem nedoplatků však jako variabilní symbol slouží číslo platebního výměru nebo výkazu nedoplatků. Placení dlužného pojistného nebo penále předepsaného platebním výměrem pod rodným číslem může znamenat problémy, neboť se v systému zdravotní pojišťovny správně nepřiřadí a tato pohledávka může být nadále považována za neuhrazenou a nedopatřením být vymáhána exekutorem. Jednotlivé platby zdravotního pojištění je tedy nutné hradit pod správným variabilním symbolem, aby se předešlo případným problémům.

5) Tento rok bude ve ztrátě, zdravotní pojištění nemusím platit

I když OSVČ vykazuje během roku ztrátu a v červených číslech skončí celý rok, tak vždy musí být zdravotní pojišťení každý měsíc uhrazeno alespoň v minimální výši.

Za celý rok 2011 tak musí všechny OSVČ na hlavní činnost zaplatit alespoň 12 záloh po 1 670 Kč.

6) Při přivýdělku se zdravotní pojištění neplatí

Každoročně stoupá počet občanů, kteří mají mimo příjmu ze zaměstnání i příjem ze samostatné výdělečné činnosti. I když je tedy podnikání vedlejším zdrojem příjmů, tak se ze zisku odvádí zdravotní pojištění. Protože je zaměstnání hlavním zdrojem příjmů, tak se během roku nemusí platit zálohy na zdravotní pojištění a zdravotní pojištění se následně doplatí jednorázově po odevzdání Přehledu o příjmech a výdajích dle skutečně dosaženího zisku.

Např. při zisku 100 000 Kč za rok 2011 činí jednorázová platba zdravotního pojištění 6 750 Kč (100 000 Kč x 50 % x 13,5 %).

7) Za podnikajícího studenta platí zdravotní pojištění pouze stát

Za studenty mladší 26 let zdravotní pojištění skutečně platí stát. Podnikání je pro studenty vedlejším zdrojem příjmů, což však neznamená, že ze zisku neplatí zdravotní pojištění. V prvním roce podnikání student zdravotní pojištění neplatí. V dalším roce již ano, v závislosti na dosaženém zisku.

Při zisku 120 000 Kč za rok 2011 doplatí podnikající student při odevzdání Přehledu o příjmech a výdajích jednorázově své zdravotní pojišťovně 8 100 Kč (120 000 Kč x 50 % x 13,5 %). V dalším období roku 2012 bude platit zálohy ve výši 675 Kč měsíčně (8 100 Kč: 12 měsíců).

8) Během prázdnin budu pracovat na dohodu a ušetřím

Některé OSVČ pracují např. během července a srpna na dohodu o provedení práce. Pokud není během těchto měsíců přerušena samostatná výdělečná činnost, tak musí být i za tyto měsíce zaplacena stejná měsíční záloha jako během celého roku. I když se z dohody o provedení práce neplatí zdravotní pojištění a OSVČ nebude mít jiný příjem, tak musí zálohu zaplatit. Kdyby došlo k přerušení samostatná výdělečné činnosti, které by bylo řádně a včas příslušné zdravotní pojišťovně oznámeno, tak by muselo být za tyto dva měsíce zaplaceno zdravotní pojištění ve výši 1 080 Kč, protože by byl občan veden v systému zdravotní pojišťovny za červenec a srpen jako osoba bez zdanitelných příjmů.

9) Zdravotní pojištění platím pouze při podnikání za celý měsíc

Každý měsíc musí být občan veden u zdravotní pojišťovny v příslušné kategorii a platit zdravotní pojištění. Jestliže skončí v zaměstnání 30. červnu a samostatnou výdělečnou činnost zahájí až 20. července, tak již za červenec musí být zaplaceno zdravotní pojištění alespoň v minimální výši 1 670 Kč.

10) Jako důchodce nemusím zdravotní pojištění platit

Odchod do řádného starobního důchodu samozřejmě neznamená, že občan musí přestat vykonávat samostatnou výdělečnou činnost. V důchodovém věku lze pobírat jak důchod, tak inkasovat příjem ze samostatné výdělečné činnosti. I podnikající důchodci však musí platit zdravotní pojištění ze své samostatné výdělečné činnosti. Nemusí být však dodržen minimální vyměřovací základ, na důchodce se tak nevztahuje povinnost platit zdravotní pojištění alespoň v minimální výši (tj. 1 670 Kč měsíčně v roce 2011), ale zdravotní pojištění platí dle skutečného zisku.