První z nich se týká extrémně zadluženého Řecka. Na rozdíl od loňské záchrany chce eurozóna tentokrát do pomoci Řecku zapojit i soukromé investory. Jde především o snahu Německa a Nizozemska, jejichž politici nechtějí, aby značnou finanční zátěž celé operace nesli opět jen daňoví poplatníci. Proti oběma zemím ovšem stojí Evropská centrální banka.
Druhým krokem, na němž by se mohla eurozóna dohodnout, je vytvoření nové úvěrové linky. Ta by měla fungovat v rámci současného záchranného fondu eurozóny (EFSF). O půjčky by mohly žádat především státy, kde hrozí rozšíření dluhové krize, v současnosti například Španělsko či Itálie.
Zpráva převzata z ČTK.