Jak přejít ze zaměstnání na podnikání z hlediska pojištění

Zprvu je potřeba řící, že každý zaměstnanec může podnikat, v jaké míře chce, pokud tedy podnikání nezasahuje do jeho pracovního poměru (například pokud nezanedbává pracovní povinnosti nebo pokud neporušuje pracovní smlouvu).

Po část roku vedlejší činnost, po část roku hlavní

Pro účely důchodového pojištění se samostatná výdělečná činnost rozlišuje na hlavní a vedlejší. Vedlejší samostatnou výdělečnou činnost vykonává OSVČ například pokud souběžně vykonává zaměstnání, které doloží potvrzením od zaměstnavatele, žádný příjem se přitom nedokládá. Tedy v období souběhu zaměstnání a podnikání bude z hlediska důchodového pojištění pokládána za OSVČ vykonávající vedlejší činnost. Jakmile pracovní poměr ukončí, změní se vedlejší činnost na hlavní.Hlavní a vedlejší činnost se přitom počítají na měsíce.

Příklad: Pan Petr pracoval pro svého zaměstnavatele od ledna do září s tím, že od května začal podnikat, po dobu těchto 5 měsíců tedy bude vykonávat vedlejší činnost a zbývající 3 měsíce (od října do prosince) činnost hlavní. Tomu bude také odpovídat platba pojistného. V prvním roce pan Petr neodvádí zálohy na důchodové pojištění tak jako tak. U důchodového pojištění se to dotkne jen minimálních plateb pojistného. Pro hlavní činnost je minimální měsíční pojistné 1 807 Kč, pro vedlejší 723 Kč. Pokud se budeme držet výše uvedeného příkladu, na důchodovém pojistném zaplatí za rok 2011 minimálně 9 036 Kč (5 krát 723 Kč plus 3 krát 1 807 Kč).

Pokud ale pan Petr během zaměstnání odváděl pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu stanoveného pro zaměstnance,  minimální pojistné se na něj nevztahuje. Minimální pojistné za rok 2011 tak bude činit jen 5 421 Kč (3 krát 1 807 Kč).

V roce 2012 se pak podá přehled o příjmech a výdajích, kde se uvedou příjmy a výdaje dosažené v roce 2011 a pokud bude tento rozdíl nižší než minimální vyměřovací základ, z něhož je zapotřebí odvést minimální pojistné uvedené výše, odvedete toto minimální pojistné. Pokud bude rozdíl příjmů a výdajů vyšší, odvede pojistné z tohoto rozdílu.

Pozor na povinnost platit zálohy na zdravotní pojištění

Pokud jde o zdravotní pojištění, je to jiné. V době trvání zaměstnaneckého poměru nejste povinni platit zálohy stejně jako v případě důchodového pojištění, ale v okamžiku ukončení poměru jste povinni platit zálohy alespoň v minimální výši. Tedy 13,5 % z částky 8 000 Kč. V roce 2012 opět podáte přehled o příjmech a výdajích, ve kterém přiznáte všechny příjmy a výdaje za rok 2011, z toho se vypočítá pojistné a od něho se odečtou zálohy, které jste zaplatila a výsledkem je doplatek pojistného.