Týdenní komentář: Japonský průmysl strmě vzhůru, německý obchod zpomaluje

Pozitivní zprávy z uplynulého týdne

1. Japonský průmysl zažívá strmý růst
Průmyslová výroba v Japonsku zrychlila v květnu meziměsíční růst na 5,7 procenta, což bylo nejrychlejší růstové tempo za posledních téměř 60 let. Oznámilo to japonské ministerstvo hospodářství, obchodu a průmyslu. Japonský průmysl nyní prudce oživuje z březnového propadu vyvolaného ničivým zemětřesením a obří vlnou cunami.

2. Řeckým parlamentem prošly úspory
Řecký parlament schválil úsporná a privatizační opatření, která mají státní pokladně přinést přes 78 miliard eur. Jejich odsouhlasení bylo nezbytnou podmínkou pro zajištění příjmu dalších půjček od eurozóny a Mezinárodního měnového fondu. Úspory mají díky snížení platů státních zaměstnanců a zvýšení daní státu vynést v průběhu pěti let přes 28 miliard eur (683 miliard korun). Zemi také čeká privatizace podniků se státní účastí, která má přinést dalších zhruba 50 miliard eur.

3. Letecká přeprava vzrostla o téměř 7 %
Osobní letecká přeprava pokračovala v květnu v růstu a meziročně se zvýšila o 6,8 procenta. Přeprava nákladu, která je důležitým měřítkem světového obchodu, však klesla o čtyři procenta. Vyplývá to z údajů, které zveřejnilo Mezinárodní sdružení pro leteckou dopravu (IATA). Současně však varovalo před poklesem v dalších měsících kvůli napětí na Blízkém východě a krizi v eurozóně.

Negativní zprávy z uplynulého týdne

1. Hrozba zdražení elektřiny až o 10 %
V příštím roce opět hrozí výrazný růst cen elektřiny, pokud vláda znovu nepřispěje miliardami korun na omezení zdražení kvůli fotovoltaickým elektrárnám. Bez vládních dotací by zdražení elektřiny pro domácnosti mohlo činit 9,7 procenta, průmyslové podniky by si připlatily o 13,9 procenta více než letos. Vyplývá to z údajů Energetického regulačního úřadu.

2. Ceny elektřiny a plynu větší než průměr EU
České domácnosti loni ve druhém pololetí platily za elektřinu i plyn po přepočtu na kupní sílu víc, než kolik činil průměr z EU. Třeba ceny elektřiny byly v ČR v tomto směru podle zveřejněných dat Eurostatu 11. nejvyšší z 27 států unie. Zatímco však v celé "sedmadvacítce" v posledních šesti měsících loňska narostly ceny elektřiny o 5,5 procenta, tak Česko patří podle evropských statistiků mezi několik málo zemí, v niž v daném období poklesly.

3. Tržby maloobchodů v Německu jdou nečekaně dolů
Tržby německých maloobchodů se v květnu nečekaně snížily, meziměsíčně se propadly o 2,8 procenta. Byl to jejich nejvýraznější pokles za čtyři roky, uvedl spolkový statistický úřad. Ekonomové přitom čekali nárůst. Indikátor by mohl naznačit, že se oslabuje poptávka v největší evropské ekonomice, která má za sebou solidní první čtvrtletí roku. Ekonomové ale zároveň připomínají, že tento ukazatel je velmi kolísavý a statistici ho můžou ještě výrazně revidovat.

Pozitivní / negativní zprávy jak pro koho

1. Ceny zboží a služeb v Česku na úrovni 72 % evropského průměru
V České republice bylo loni levněji než v mnoha jiných zemích Evropské unie. Cenové hladiny spotřebního zboží a služeb v ČR totiž podle zveřejněných dat Eurostatu loni byly na 72 procentech průměru EU. Statistika však nezachycuje výši příjmů v jednotlivých zemích unie. Nejvyšší ceny loni statistici zaznamenali v Dánsku, kde byly cenové hladiny na 143 procentech průměru EU. Naopak nejníže byly cenové hladiny v Bulharsku, na 51 procentech unijního průměru.

2. Rakousko zavádí důslednou kontrolu dodržování minimální mzdy
V Rakousku skončila k 1. květnu tohoto roku přechodná období omezující kromě volného pohybu pracovníků také volný pohyb služeb. Podnikatelé si budou muset především ohlídat dodržování rakouské minimální mzdy. Rakousko totiž s otevřením pracovního trhu schválilo zákon proti mzdovému a sociálnímu dumpingu. Tento zákon vznikl na základě obav, že by firmy z "nových" členských zemí mohly ohrozit konkurenceschopnost domácích firem díky nedodržování rakouské minimální mzdy.

3. Rozpočtové škrty mají tři varianty
Ministr financí Miroslav Kalousek nabídl tři varianty, jak seškrtat rozpočet na příští rok o 20 miliard korun. Jednou z možností je škrtnout pět procent výdajů ve všech resortech, další předpokládá škrty deset procent a dotaci 14 miliard korun na stavbu nových dálnic a třetí možnost popisuje Kalouskův materiál jako "drastické škrty v sociální oblasti".

Více najdete v našem zpravodajství.