Kdy je OSVČ zdravotní pojištění vypočítáno v pravděpodobné výši?

Přehled o příjmech a výdajích je pro všechny zdravotní pojišťovny nesmírně důležitým tiskopisem, protože celková výše zdravotního pojištění za uplynulý rok a výše nové měsíční zálohy v dalším roce závisí na dosaženém zisku v minulém roce. Jestliže není odevzdán přehled o příjmech a výdajích nemá příslušná zdravotní pojišťovna z čeho vypočítat pojistné na veřejné zdravotní pojištění. Přesto to neznamená, že by neodevzdáním odpadla OSVČ tato povinnost. Výše pojistného je mu vyčíslena v pravděpodobné výši. Obdobná situace jako u zdravotního pojištění je i u sociálního pojištění. Rovněž OSSZ při neodevdání Přehledu vyměří sociální pojištění v pravděpodobné výši.

Zákonná úprava pravděpodobného pojistného

Institu pravděpodobného pojistného je upraven zákonem č. 592/1992, konkrétně v § 25a. Zdravotní pojišťovny přistupují k tomu, že předepíší zdravotní pojištění v pravděpodobné výši, když se jim nepodaří získat potřebné skutečné údaje pro vyměření zdravotního pojištění od ostatních institucí. V praxi si zdravotní pojišťovny chybějící údaje zjišťují např. od OSSZ nebo FÚ. Pokud se nepodaří zdravotní pojišťovně tyto údaje zjistit, použije se institut pravděpodobného pojistného, kdy se má za to, že jejich měsíčním příjmem je částka 1,5násobku všeobecného vyměřovacího základu za rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, ve kterém příslušná zdravotní pojišťovna stanoví pravděpodobnou výši pojistného. U OSVČ se má přitom za to, že tato částka je jejím měsíčním příjmem ze samotné výdělečné činnosti, který je již snížen o výdaje vynaložené na jeho dosažení, zajištění a udržení.

Pravděpodobné pojistné tak nevýhodné?

Pro rok 2011 činí vyměřovací základ u pravděpodobného pojistného 36 136,50 Kč. Podle Nařízení vlády č. 283/2010 Sb. ze dne 29. září 2010 je všeobecný vyměřovací základ za rok 2009 stanoven na 24 091 Kč.

• Vyměřovací základ u pravděpodobnéh pojistného tedy činí 36 136,50 Kč (1,5 x 24 091 Kč).
• Měsíční pojistné pro OSVČ se počítá jako 13,5 % z vyměřovacího základu, který činí 50 % z měsíčního zisku (u pravděpodobného pojistného právě částku 36 136,50 Kč). Měsíční pravděpodobné pojistné v roce 2011 tedy pro OSVČ činí 2 440 Kč (50 % z 36 136,50 Kč x 13,5 %).

Většina OSVČ přitom platí zdravotní pojištění v minimální výši. V roce 2011 je minimální sazba zdravotního pojištění, kterou musí OSVČ hradit, i když jsou ve ztrátě, 1 670 Kč. Pravděpodobné pojistné je téměř o 50 % vyšší. Pro většinu OSVČ je tedy krajně nevýhodné mít předepsáno zdravotní pojistné ve vyšší částce.

Z pravděpodobného pojistného se počítá penále

Stanovením pravděpodobné výše pojistného není dotčena povinnost předložit Přehled. Je-li následně tento Přehled doložen, zdravotní pojišťovna rozhodnutí o pravděpodobné výši pojistného zruší. Penále z pravděpodobného pojistného se počítá až do dne odevzdání Přehledu. Neodevzdání Přehledu je nevýhodné i pro vyměření penále.

• Když se totiž zjistí, že pravděpodobné pojistné je vyšší než odpovídá skutečnému zisku OSVČ, tak stejně musí OSVČ uhradit penále vypočítané z vyššího pravděpodobného pojistného. Tento případ přitom nastává u většiny OSVČ.
• Když je pravděpodobné pojistné nižší než odpovídá skutečnosti, tak je musí následně OSVČ doplatit rozdíl nejenom na pojistném, ale také na penále.

Dobrovolně neuhrazené penále přitom vymáhají zdravotní pojišťovny exekučně.

Je potřeba počítat i s pokutou

Vyměření penále z pravděpodobného pojistného však není hlavní sankcí. Za neodevzdání Přehledu o příjmech a výdajích je totiž OSVČ uložena i pokuta. Výše pokuty závisí na rozhodnutí konkrétní zdravotní pojišťovny. Závisí třeba na tom, o kolikáté provinění OSVČ se jedná apod. Maximálně však může být uložena pokuta až ve výši 50 000 Kč. Dobrovolně neuhrazené pokuty následně vymáhají zdravotní pojišťovny exekučně.