V roce 2008 byl podíl lidí s kritickým míněním o většině nezaměstnaných mírně nadpoloviční. V následujících letech, kdy veřejnost začala pociťovat vliv finanční a ekonomické krize, se pohled na nezaměstnané měnil. Češi si uvědomují, že kvůli krizi přibývá lidí bez práce a že jsou mezi nimi i tací, kteří o zaměstnání skutečně stojí.
STEM upozornil, že podobné hodnoty jako nyní naměřil také v letech 1998 a 1999, kdy byla míra nezaměstnanosti relativně vysoká. Situace na trhu práce se letos v březnu zlepšila, míra registrované nezaměstnanosti se proti únoru snížila o 0,4 procentního bodu na 9,2 procenta.
Průzkum ukázal, že kritické mínění o nezaměstnaných zaznívá častěji od občanů s dobrým materiálním standardem a od stoupenců ODS. Vnímání nezaměstnaných jakožto lidí bez skutečného zájmu o práci je naopak nejnižší mezi příznivci KSČM a ČSSD.
Nezaměstnanost vnímá veřejnost také jako pozitivní jev. Vede totiž k tomu, že si lidé práce více váží a jsou odpovědnější. Určitou míru nezaměstnanosti považuje v tomto ohledu za pozitivní jev 55 procent občanů.
Názor, že určitá míra nezaměstnanosti je pozitivní jev, zastávají častěji lidé s vysokoškolským vzděláním, lidé, kteří se svými politickými názory přiklánějí k pravici, příznivci ODS a TOP 09. Častěji se k němu kloní dobře materiálně zajištění respondenti. Opak si častěji myslí stoupenci KSČM a špatně materiálně zajištění lidé.
Sedm z deseti Čechů míní, že stát by měl při řešení problému nezaměstnanosti zastávat aktivní roli, že by měl mít povinnost zajistit práci každému, kdo chce pracovat. Myslí si to především občané se základním vzděláním, příznivci KSČM, ČSSD a lidé špatně materiálně zajištění. Opak tvrdí nejčastěji lidé s maturitou nebo vysokoškolským diplomem, živnostníci, podnikatelé, příznivci ODS nebo TOP 09 a lidé s dobrým materiálním standardem.
Zpráva převzata z ČTK.