Informace MPO k situaci v Japonsku

V této etapě likvidace následků zemětřesení a vlny tsunami Japonsko potřebuje zejména materiální a záchranářskou pomoc a dělá vše pro to, aby takovou pomoc mohlo přijmout. Zahraniční a humanitární pomoc v ČR koordinuje Ministerstvo zahraničních věcí, které již vybídlo, k zasílání informací o nabídkách materiální a záchranářské pomoci na odbor rozvojové a humanitární pomoci, kontakt e-mail: ors_sekretariat@mzv.cz.

"Doporučuji, aby se české firmy a organizace v této fázi primárně soustředily na nabídku humanitárních prostředků souvisejících s dočasným ubytováním a poskytnutím péče pro obyvatele Japonska postižené zemětřesením a vlnou tsunami, jakými jsou přikrývky, stany, agregáty, elektrocentrály, zařízení na úpravu či odsolování vody, mobilní zdravotnická zařízení apod.," říká ministr průmyslu a obchodu Martin Kocourek, a dodává: "Nezapomínám přirozeně ani na prostředky, jež jsou nutné k odvrácení jaderné hrozby související s poškozením elektráren v oblasti Fukušima."

Vedle toho MPO bezprostředně po ničivém zemětřesení nabídlo zastupitelskému úřadu Japonska v Praze pomoc při zprostředkování kontaktu s domácími firmami, které by se mohly zapojit do procesu obnovy těžce zkoušené země. Ministr Martin Kocourek k tomu říká: "Lze očekávat, že české firmy budou mít dostatek možností zapojit se do procesu obnovy země, který snad bude zahájen co nejdříve. MPO bude usilovat o to, aby získalo včasný a co nejúplnější přístup k informacím o projektech obnovy, protože jsme přesvědčeni, že české firmy budou schopny nabídnout Japonsku rychlá a spolehlivá řešení v celé řadě oblastí."

MPO zatím není schopno blíže komentovat dopady událostí v Japonsku na světovou ekonomiku, jejich konkrétní vyčíslení je totiž v této fázi velmi složité. MPO však nepochybuje, že v podmínkách globalizovaného světa a role Japonska v něm budou tyto dopady značné. K případným dopadům na českou ekonomiku ministr Martin Kocourek dodává: "V tuto chvíli především sledujeme situaci, protože je předčasné dělat jakékoli závěry. Chci ale touto cestou vybídnout české firmy vyvážející své zboží a služby do Japonska, aby ministerstvu co nejdříve poskytly informace o případných potížích, s nimiž se na japonském trhu setkají."

V oblasti zahraničních investic očekává agentura CzechInvest, že situace v Japonsku dočasně utlumí nové japonské investice do ČR. Lze však předpokládat, že již realizované investice nejsou na situaci v Japonsku významně závislé, protože jsou zpravidla napojeny na evropské dodavatele, spolupracují s evropskými subjekty, vyvážejí do Evropy.

V České republice působí přibližně 250 japonských společností, které zaměstnávají cca 45 tisíc lidí. Český vývoz do Japonska v roce 2010 (10,1 mld. Kč) se po zhruba patnáctiprocentním propadu v roce 2009 dostal prakticky na úroveň před celosvětovou recesí. Pokud jde o dovoz z Japonska, ten v roce 2010 (58,4 mld. Kč) zůstal za historicky nejvyšším maximem, jehož bylo dosaženo v roce 2008 (79,9 mld. Kč).