Německý pracovní trh se otevře 1. 5. 2011

Ze zrušení všech zbývajících překážek pro zájemce o práci z osmi států střední a východní Evropy má podle GfK neklidné spaní 73 procent obyvatel Spolkové republiky. V klidu to podle ankety, které se účastnilo 1000 lidí, nechává jen 15 procent oslovených. Největší strach z pracovní síly z východu mají obyvatelé spolkových zemí někdejší Německé demokratické republiky. Vyjádřilo se tak téměř 78 procent tamních respondentů.

Obavy u Němců podle průzkumu však nevzbuzují jen méně kvalifikovaní pracovníci. Že jsou jejich místa ohrožena i kvůli potenciálnímu příchodu kvalifikovaných sil, si myslí 43 procent účastníků. Na východě Německa je to dokonce celá polovina. Velký strach ze ztráty pracovních míst prochází celou společností a všemi jejími vrstvami. I mezi lépe vzdělanými s vyššími příjmy očekává 70 procent, že volný pohyb (pracovních sil) povede ke ztrátám pracovních míst.

Na konci dubna končí přechodné období, během něhož berlínská vláda uplatňovala omezení pro přístup lidí na německý pracovní trh ze zemí, které se členy EU staly v roce 2004. Od 1. května se tam budou moct volně o zaměstnání ucházet obyvatelé České republiky, Slovenska, Polska, Maďarska, Slovinska, Estonska, Litvy a Lotyšska. V současnosti tak mohou činit jen občané těchto států s vysokoškolským titulem. Pracovní překážky pro Rumuny a Bulhary, kteří do EU vstoupili v roce 2007, mohou platit maximálně ještě tři roky.

Uvolnění podmínek se bude vztahovat i na firmy, které budou moci v Německu nabízet své služby stejně jako domácí podnikatelé. To kvůli neexistenci všeobecné minimální mzdy ve Spolkové republice vzbuzuje obavy, že by si němečtí zaměstnavatelé mohli začít ve větším pronajímat na práci levnější síly z východu, aby ušetřili výdaje na platy. Odbory a opozice si proto na berlínské vládě vynutily zavedení minimální mzdy pro "gastarbeitery", která by měla začít platit nejpozději od 1. května. Její výše bude teprve předmětem jednání.

Zpráva převzata z ČTK.