Střední mzda meziročně vzrostla o 346 korun

"K nejvyšším meziročním nárůstům průměrné mzdy došlo u manuálních profesí - u dělníků ve strojírenství či pomocných dělníků v průmyslové výrobě," uvedl Vladimír Smolka ze společnosti Trexima, která data pro MPSV zpracovává. Připomněl ale, že zaměstnanci z průmyslu, zemědělství a stavebnictví jsou nejčastěji propouštěnými pracovníky.

Nejvíce si v prvním čtvrtletí vydělávali vedoucí velkých peněžních institucí a pojišťoven, střední mzda zde byla 267.796 korun. Jejich platy však poklesly, a to jak ve srovnání s prvním čtvrtletím loňského roku, o 65.080 korun, tak proti konci loňska, o 88.867 korun. Ředitelé a prezidenti velkých podniků si v prvním čtvrtletí přišli ve střední mzdě na 105.998 korun. I oni si pohoršili, meziročně o 1347 korun, mezičtvrtletně o 14.955 Kč.

Například montážním dělníkům elektronických systémů se střední mzda meziročně zvýšila o 417 korun na 14.733 Kč. Proti konci loňského roku stoupla o 96 Kč. Pomocní dělníci v průmyslu si v prvním čtvrtletí vydělávali 14.997 Kč měsíčně. Plat se jim meziročně zvýšil o 523 korun, proti minulému čtvrtletí jim ovšem klesl o 202 korun.