Ekonomická svoboda v Česku se zvýšila

Občanská svoboda a ekonomická svoboda je základem růstu a zlepšování kvality života. V prosperujících ekonomikách má každý občan svobodnou volbu rozhodovat sám za sebe a je omezen pouze dodržováním základních zákonů.

Minimální obchodní překážky, nízké daně, vysoká vymahatelnost práva, nízká korupce, jednoduchá a efektivní komunikace s veřejnou správou, nezadlužený stát a vzdělaní a kvalitní pracovníci, to vše jsou důležité předpoklady pro úspěšný rozvoj podnikání a byznusu v zemi. Všechny tyto a další ukazatele se skrývájí pod každoročně sestavovaným indexem ekonomické svobody, který sestavuje The Heritage Foundation ve spolupráci s Wall Street Journal. Desítku nejsvobodnějších ekonomik světa za rok 2010 tvoří Hongkong, Singapur, Austrálie, Nový Zéland, Švýcarsko, Kanada, Irsko, Dánsko, USA a Bahrajn. Na posledním 179. místě najdeme KLDR před Zimbabwe, Kubou, Eritreou a Venezuelou.

Česko stoupá žebříčkem

Za rok 2010 skončilo Česko na 28. místě, což je o šest míst lepší hodnocení než za rok 2009 a o devět míst lepší než v roce 2008. Hodnota indexu se přitom meziročně zlepšila z 69,8 na 70,4. Horší hodnocení než Česko má řada vyspělých zemí jako Norsko, Belgie, Španělsko, Korea, Island, Francie či Itálie.

První místo patří tradičně Hongkongu

První a druhé místo patří tradičně Hongkongu a Singapuru, tyto země jsou dle mnoha mezinárodních hodnocení považovány za nejefektivnější a nejliberálnější ekonomiky světa. V Hongkongu ani Singapuru neexistují žádné pobídky ani omezení, téměř celé národní ekonomiky jsou privátní. Hongkongu a Singapuru tak patří s výrazným náskokem první místo v hodnocení míry zahraničních investic v přepočtu na jednoho obyvatele. Efektivita obchodu a výkon obou ekonomik je obdivuhodný. Obě země navíc mají jedny z nejjednodušších daňových systémů na světě a daňové zatížení je minimální.

Kdo si nejvíce polepšil?

Ze zemí na prvních třiceti místech, které jsou uvedena v tabulce, si nejvíce polepšil Bahrajn (o 1,4) a Singapur (o 1,1). Mimo země v první třicítce jsou v přiložené tabulce uvedeny členské země EU. Nejvíce si z elitní třicítky pohoršilo Irsko (o 2,6), na které citelně doléhají následky ekonomické krize. Dalšími vyspělými zeměmi, které si značně pohoršily, jsou Velká Británie (o 2), Řecko (o 2,4) a Itálie (o 2,4).

Kritéria hodnocení

Index ekonomické svobody je každoročně sestavován od roku 1995. V publikaci „2011 Index of Economic Freedom“ bylo hodnoceno 179 zemí světa v deseti kategoriích. Každá kategorie je ohodnocena procentem. Maximální hodnocení 100 %. Nejnižší 0 %. Výsledný index je potom průměrem jednotlivých dílčích hodnocení. Jednotlivé kategorie si ukážeme na příkladu Česka za rok 2010:

• Svoboda podnikání – 69,8 (zlepšení o 4,3)
  V hodnocení svobody podnikání Česko zaostává především v rychlosti se založením nové společnosti, finanční a administrativní náročnosti. Uzavření podniku je oproti nejvyspělejším zemím značně náročné.
• Svoboda obchodu – 87,6 (zlepšení o 0,1)
  Obchodní politika je v Česku obdobná jako v ostatních členských zemích EU. Svoboda obchodu je tedy hodnocena velmi dobře. Problémem zůstává netransparentní zadávání veřejných zakázek a problematické vymáhání práv k duševnímu vlastnictví.
• Fiskální svoboda – 81 (zlepšení o 0,9)
  Daňové zatížení v Česku je při porovnání s ostatními vyspělými zeměmi světa mírně podprůměrné. Hodnocení v této oblasti je tedy velmi dobré. Zlepšení nejvíce oproti minulému hodnocení ovlivnilo snížení sazby daně z příjmu právnických osob z 20 % na 19 %. Celkové daňové zatížení Česka činí 36,2 %.
• Státní správa – 44,8 (zhoršení o 0,8)
  Celkové vládní výdaje, včetně spotřeby, jsou vysoké. Vládní výdaje dosahují cca. 43 % HDP. V této oblasti má Česko nejhorší hodnocení. Ke zhoršení hodnocení přispělo rostoucí zadlužení Česka. V této kategorii si pohoršila většina zemí, protože se s rostoucími vládními dluhy potýká většina vyspělých zemí světa.
• Monetární svoboda – 80 (zlepšení o 4,4)
  Inflace v Česku je dlouhodobě nízká, což je hodnoceno velmi pozitivně. Kontrole však podléhají některé suroviny, energie, domácí nájemné či železniční a autobusová doprava. Maximální ceny jsou stanoveny pro poštu a telekomunikační tarify.
• Svoboda investování – 70,0 (beze změny)
  Domácí i zahraniční investoři mají stejné podmínky, což je hodnoceno pozitivně. Neexistují žádná omezení plateb a běžných transferů. Problémem však nadále zůstává nerovné vymáhání smluvních závazků, byrokracie a korupce.
• Svoboda finančního trhu – 80,0 (beze změny)
  Finanční sektor je hodnocen velmi dobře a patří mezi nejrozvinutější z východní Evropy. Dopad krize na finanční trhy byl malý. Kontrolní rámec finančního trhu je nastavený dobře. Nevýhodou je malý a netransparentní kapitálový trh.
• Korupce – 49,0 (zhoršení o 3,0)
  Korupce v Česku je hodnocena jako významná. Dle poslední zprávy společnosti Transparency International patří Česku až 52. místo ze 180 zemí v hodnocení míry korupce Jedná se o druhé nejhorší hodnocení Česka.
• Ochrana majetku – 65,0 (beze změny)
  Vlastnická práva jsou v Česku chráněna zákonem. Soudnictví je nezávislé, ale zdlouhavé. Soudy trvají v porovnání s ostatními vyspělými zeměmi světa příliš dlouho. Problematické je rovněž vynucování soudních rozsudků.
• Svoboda trhu práce – 77,0 (zlepšení o 0,6)
  Pracovní předpisy jsou poměrně flexibilní a dobře nastavené.

Index ekonomické svobody ve světě (2011)

Zdroj: The Heritage Foundation „2011 Index of Economic Freedom“