Rostoucí cena ropy dusí ekonomické oživení eurozóny

24.01.2011 | , Ernst & Young
FIREMNI FINANCE - NEPOUŽÍVAT


24.1.2011 Podle ekonomické prognózy společnosti Ernst & Young Eurozone Forecast je významný nárůst cen ropy, jehož jsme v posledních několika měsících svědky, pro eurozónu špatnou zprávou, protože posílí inflaci. Tím zbrzdí nastalé křehké oživení a patrně ještě více rozevře nůžky mezi jednotlivými zeměmi eurozóny. Nicméně Evropská centrální banka (ECB) by na inflaci způsobenou rostoucími cenami ropy neměla zatím reagovat utužením měnové politiky, protože by to přispělo ke zvýšení nákladů na úvěry a následnému snížení investic a spotřeby, a tím ještě víc ohrozilo zotavení evropských ekonomik.

„Cena ropy jde v posledních týdnech prudce nahoru, což je pro eurozónu další nepříznivý faktor, který utlumí její růst,“ upozorňuje Marie Dironová, senior poradkyně Ernst & Young podílející se na přípravě těchto čtvrtletních prognóz.

Aktuální prognóza, která vychází z nového modelu ECB (New Area Wide Model), předpokládá, že pokud cena ropy zůstane v roce 2011 a 2012 na úrovni kolem 100 amerických dolarů za barel, inflaci v eurozóně to zvýší přibližně o půl procentního bodu. Pokud by ale stoupla až na 120 dolarů za barel, mělo by to na eurozónu podstatně horší dopad. Podle odhadů by se zde inflace v roce 2011 zvýšila o cca 1,5 procentního bodu a v roce 2012 o další bod, takže by se pak pohybovala kolem 3 %.

„Vzhledem k současné situaci na evropském pracovním trhu je málo pravděpodobné, že by rostoucí inflaci bylo možné plně kompenzovat zvýšením mezd. Dojde tudíž ke snížení kupní síly obyvatelstva a následně i spotřeby,“ říká Jan Fanta, partner Ernst & Young v České republice: „Protože se stejnými potížemi se budou potýkat i hlavní obchodní partneři eurozóny, budou mít rostoucí ceny ropy negativní dopad také na evropský export.“

Při ceně ropy kolem 100 dolarů za barel aktuální prognóza předpokládá, že růst HDP bude v roce 2011 nižší o 0,1 % a v roce 2012 o 0,2 % oproti původním předpokladům. Znamenalo by to, že celkový hrubý domácí produkt, který eurozóna v roce 2012 vytvoří, by byl oproti naší předpovědi z loňského prosince o 26 mld. eur nižší. Kdyby se ale cena ropy zvýšila až na 120 dolarů za barel, HDP eurozóny by se v roce 2012 snížil o 60 mld. eur, tj. o cca 0,8 %.

„Suchá čísla budou mít v praxi řadu negativních důsledků. Pokud bude ropa letos stát 100 dolarů za barel, v eurozóně například přibude přibližně 115 tisíc nezaměstnaných a příští rok dalších 182 tisíc. Už tak křehké oživení eurozóny znovu ztratí dech,“ dodává Jan Fanta.

Další faktory vzdalování „bohatého Severu“ a „chudého Jihu“

„Vyšší ceny ropy budou mít horší dopad na slabší evropské ekonomiky, čímž se ještě víc prohloubí rozdíly, které se už projevily během ekonomické krize,“ upozorňuje Fanta: „Podniky v těchto zemích nebudou schopné pokrýt vyšší provozní náklady a budou muset snížit výrobu víc než společnosti v klíčových zemích eurozóny. Negativní roli sehraje i fakt, že domácnosti v těchto okrajových ekonomikách se už nyní musí kvůli úsporným fiskálním opatřením vyrovnávat s drastickými škrty disponibilních příjmů. Šance, že budou méně spořit, a tím alespoň částečně propad spotřeby zmírní, je tudíž v těchto zemích podstatně menší než v silných ekonomikách eurozóny.“

Další zpomalení růstu eurozóny kvůli vyšším cenám ropy je rizikem rovněž pro její fiskální konsolidaci. Řada přijatých opatření totiž počítá s vyššími výnosy podniků a následným zvýšením daňových výnosů. Ty by však vysoká cena ropy ohrozila.

ECB by neměla utáhnout šroub měnové politiky příliš brzy

V prosinci loňského roku dosáhla inflace spotřebitelských cen v eurozóně 2,2 %, což je víc, než je cíl ECB. Vysoká cena ropy a další vlivy bude inflaci pravděpodobně udržovat na této úrovni i po několik dalších měsíců. Pokud by se ropa dostala až ke 120 dolarům za barel, byl by inflační cíl ECB v nedohlednu.

Na druhou stranu vzhledem k současné ekonomické situaci nelze předpokládat, že by stávající nárůst inflace mohl mít důsledky, které jinak tento jev v ekonomice běžně provázejí, mimo jiné že by mohl vést k velkému tlaku na zvýšení mezd. ECB by proto neměla s reakcí příliš spěchat, aby se neocitla v podobné situaci jako v roce 2008, kdy nejprve základní úrokovou sazbu zvýšila, ale po několika měsících ji musela opět snížit.

Články ze sekce: FIREMNI FINANCE - NEPOUŽÍVAT



Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie.