Pojistné při vedlejší výdělečné činnosti v roce 2011

24.01.2011 | , Firemnifinance.cz
FIREMNI FINANCE - NEPOUŽÍVAT


Počet OSVČ, které si samostatnou výdělečnouč činností přivydělávají, každoročně stoupá. Pro podnikající zaměstnance, důchodce, studenty či ženy na rodičovské dovolené platí výhodnější podmínky pro platbu sociálního a zdravotního pojištění. Jak je to s platbou zdravotního a sociálního pojištění v roce 2011?

Osoby samostatně výdělečně činné vykonávající vedlejší činnost nemusí nadále v roce 2011 dodržet minimální vyměřovací základ, což je největší výhoda oproti OSVČ vykonávající hlavní výdělečnou činnost. OSVČ vykonávající vedlejší výdělečnou činnost tak nemusí v letošním roce odvádět minimální zálohy na zdravotním pojištění (1 670 Kč) a sociálním pojištění (1 807 Kč).


Kdy se jedná o vedlejší činnost?

Aby byla samostatná výdělečná činnost pro účely platby sociálního a zdavotního pojištění považována za vedlejší zdroj příjmu, tak je nutné splnit zákonné podmínky. Zákonné podmínky splňují nejčastěji tyto OSVČ:

  • Zaměstnanci mající příjem ze zaměstnání zakládající účast na nemocenském pojištění. Tuto podmínku nesplňuje např. práce na dohodu o provedení práce. Zaměstnání je potřeba OSSZ i zdravotní pojišťovně doložit a příjem ze zaměstnání musí být vyšší než minimální mzda (tj. 8 000 Kč měsíčně). OSSZ má pro tyto účely vlastní tiskopis, který je součástí Přehledu o příjmech a výdajích, který potvrzuje zaměstnanci zpravidla mzdová účetní jeho zaměstnavatele.
  • Studenti mladší 26 let
  • Důchodci
  • Ženy na mateřské nebo rodičovské dovolené


Jak je to s platbou zdravotního pojištění?

Při vykonávání vedlejší výdělečné činnosti nemusí v prvním roce podnikání OSVČ platit zálohy na zdravotním pojištění. Zdravotní pojištění jednorázově doplatí po odevzdání Přehledu o příjmech a výdajích za rok 2010. OSVČ je však povinna oznámit své zdavotní pojišťovně, že výdělečná činnost je vedlejším zdrojem příjmů, aby došlo k správnému zaření v registru pojištěnců. Zdravotní pojišťovna musí mít u pojištěnce ve svém informačním systému současně uvedeno zaměstnavatele, nebo že zdravotní pojištění hradí stát (důchodce, student, podnikatelka na rodičovské dovolené).

Při výpočtu zdravotního pojištění za celý rok přitom nemusí být dodržen minimální vyměřovací základ a zdravotní pojištění je doplaceno dle skutečného zisku. V dalších letech výdělečné činnosti již některé OSVČ vykonávajících vedlejší výdělečnou činnost (např. důchodci a studenti) zálohy platit musí, ale platí je dle skutečného zisku a mohou tedy platit nižší zálohy, než činí minimální záloha při hlavní činnosti (např. 300 Kč). Výhodné je si třeba zdravotní pojištění předplatit. Zaměstnanci, kteří si podnikáním přivydělávají, zálohy platit nemusí, když je následně zdravotní pojištění jednorázově doplaceno. Při vedlejší činnosti nemusí být dodržen minimální vyměřovací základ, protože je zdravotní pojištění placeno již ze zaměstnání nebo je za plátce hradí stát (studenti, důchodci).

Praktický příklad

Zaměstnanec Novák byl po celý rok 2010 zaměstnancem s měsíční hrubou mzdou 29 tisíc Kč. Pan Novák si současně přivydělává tlumočením. Příjmy za rok 2010 měl pan Novák 90 tisíc Kč a výdaje 36 tisíc Kč (uplatnil 40% výdajový paušál). Kolik zaplatí na zdravotním pojištění za rok 2010?

Výpočet zdravotního pojištění za rok 2010

Text Částka
Příjmy 90 000 Kč
Výdaje 36 000 Kč
Zisk (90 000 Kč – 36 000 Kč) 54 000 Kč
Vyměřovací základ (50 % z 54 000 Kč) 27 000 Kč
Zdravotní pojištění za rok 2010 (13,5 % z 27 000 Kč) 3 645 Kč

Doplatek zdravotního pojištění za rok 2010 ve výši 3 645 Kč uhradí pan Novák své zdravotní pojišťovně do 8 dní od odevzdání daňového přiznání za rok 2010. Studenti nebo důchodci by v dalším období hradili měsíční zálohu ve výši 304 Kč (3 645 Kč: 12).


Jak je to s platbou sociálního pojištění?

OSVČ vykonávající vedlejší výdělečnou činnost nemusí vůbec odvést ze své výdělečné činnosti sociální pojištění, jestliže jejich zisk za rok 2010 je nižší než 56 901 Kč. Pro rok 2011 dochází ke zvýšení této hranice na částku 59 373 Kč. Jestliže je zisk v daném roce vyšší než stanovená hranice, tak je již i při vedlejší činnosti nutné hradit minimální zálohy na sociálním pojištění. Při vedlejší činnosti, jesliže zisk za uplynulý rok překročil zákonnou hranici, je minimální záloha v roce 2011 ve výši 723 Kč (v roce 2010 byla 693 Kč).

Praktický příklad

Zaměstnanec Novák byl po celý rok 2010 zaměstnancem s měsíční hrubou mzdou 29 tisíc Kč. Pan Novák si současně přivydělává tlumočením. Příjmy za rok 2010 měl pan Novák 90 tisíc Kč a výdaje 36 tisíc Kč (uplatnil 40% výdajový paušál). Kolik zaplatí na sociálním pojištění za rok 2010?

Výpočet sociálního pojištění za rok 2010

Text Částka
Příjmy 90 000 Kč
Výdaje 36 000 Kč
Zisk (90 000 Kč – 36 000 Kč) 54 000 Kč
Sociální pojištění za rok 2010 0 Kč

Protože zisk pana Nováka za rok 2010 je nižší než 56 901 Kč, tak nebude na sociálním pojištění platit ničeho a v dalším roce opět nebude muset platit zálohy na sociálním pojištění. Přestože nemusí pan Novák platit sociální pojištění, tak je nutné na OSSZ doručit Přehled o příjmech a výdajích za rok 2010.

Autor článku

Petr Gola

Petr Gola

Články ze sekce: FIREMNI FINANCE - NEPOUŽÍVAT