První ročník Nejlepší spolupráce roku

Ministr průmyslu a obchodu Martin Kocourek předal vítěznou trofej projektu Ústavu fyzikální elektroniky Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity a společnosti Tonak za praktickou aplikaci neizotermického elektrického plazmatu při výrobě plsti. Vítězný projekt obdržel prémii ve výši 100.000 Kč. Druhé místo obsadil letoun VUT 001 "Marabu" pro podporu využití bezpilotních létajících prostředků v civilním sektoru, na jehož vzniku se podílel Letecký ústav Fakulty strojního inženýrství Vysokého učení technického v Brně a První brněnská strojírna Velká Bíteš, JIHLAVAN airplanes a společnost PLASTSERVIS—L za soukromou sféru. Třetí místo zamířilo na Katedru kybernetiky Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze a do společnosti Neovision za sestrojení robota pro čištění vzduchotechnických potrubí metodou tryskání suchým ledem. Tento projekt získal také zvláštní cenu Technologické agentury České republiky, která realizaci soutěže Nejlepší spolupráce roku podpořila společně s Agenturou CzechInvest. Partnery historicky prvního ročníku soutěže byly společnosti 3M Česko a Hewlett—Packard. Generální partnerství poskytla Československá obchodní banka, v jejímž sídle proběhl slavností večer.

Nejlepší spolupráce roku je soutěž organizovaná Sdružením pro zahraniční investice (AFI) a Americkou obchodní komorou v ČR (AmCham) a jejímž cílem je ocenit a propagovat nejlepší společné projekty mezi vysokými školami a aplikační sférou v oblasti výzkumu a vývoje vedoucí k inovacím. Hodnotící komise složená ze zástupců akademických a vědeckých institucí, aplikační sféry, Americké obchodní komory v ČR, AFI, MPO, MŠMT, CzechInvestu a Technologické agentury ČR zohledňovala při výběru vítězných projektů celou řadu kritérií. Konkurence nebyla malá. Do prvního ročníku bylo přihlášeno 24 projektů z celkem 12 vysokých škol a 27 podniků. Komise hodnotila především faktory jako rozsah a dopad výstupu projektu (užitný vzor, prototyp, patent, technologie, způsob skutečného využití), finanční objem projektu, průběh vzájemné spolupráce včetně účasti zaměstnanců zadávajícího soukromého subjektu na aktivním řešení úlohy a samozřejmě přínosy projektu i jeho regionální či mezinárodní dopad. Vítězné projekty reprezentují jednu z dalších variant rozvoje českého hospodářství a cestu k rozvoji znalostní ekonomiky.

"Těší mě, že mám tu čest předat ocenění za nejlepší projekty aplikovaného výzkumu. Právě výzkum a technické vzdělávání patří mezi mé klíčové priority. Budoucnost českého průmyslu a udržení jeho konkurenceschopnosti spočívá v oborech s vysokou přidanou hodnotou, pro které je spolupráce na poli výzkumu mezi vysokými školami a firmami zásadní," řekl při předávání ocenění ministr průmyslu a obchodu Martin Kocourek.

"Rádi bychom zvýšili povědomí o praktických dopadech výzkumu a vývoje v podobě inovací, podpořili tvorbu aplikovaných výsledků a motivovali vysoké školy a aplikační sféru k zintenzivnění vzájemné spolupráce a realizaci společných projektů v oblasti výzkumu a vývoje," zdůrazňuje Kamil Blažek, předseda Řídícího výboru Sdružení pro zahraniční investice — AFI. "Chceme proto navázat organizací setkávání výzkumných kapacit českých vysokých škol s potenciálními obchodními partnery, podnikateli v oblasti "venture kapitálu" a dále podpořit technologický transfer a rozvoj spin—offů," poodkryl další plány Blažek.

"Výzkumné týmy a univerzity budou určující pro to, zda se zemi podaří úspěšný přechod k vyspělé znalostní ekonomice. Naším cílem je upozorňovat na jejich úspěchy a povzbuzovat další a další podnikatele, aby investovali do výzkumu," říká Weston Stacey, výkonný ředitel Americké obchodní komory v ČR.

Cílem soutěže Nejlepší spolupráce roku není pouze ocenit projekty realizované ve spolupráci vysokých škol a aplikační sféry, ale především tuto spolupráci propagovat, zvýšit povědomí veřejnosti a masmédií o úspěšných projektech a vzájemné synergii vysokých škol a aplikační sféry. Neméně důležitým motivem tohoto projektu je popularizace studia technických oborů, která v posledních letech klesá.

Mezi vítěznými projekty lze pozorovat účast spíše malých a středních podniků. Menší firmy mají sice kapacity i ve vlastním vývoji, školy ale disponují mnohem většími možnostmi po teoretické stránce, jež mohou být firmami využity. Výsledkem je, že se soukromé sféře dostává příležitosti využít výzkumných poznatků za mnohem menší prostředky, než kdyby investovala do výzkumníků a programového vybavení sama. Vzájemnou spoluprací tak dochází k transferu znalostí z půdy vysokých škol do praxe a zároveň k možnosti využití poznatků z praxe v prostředí vysokých škol. Pro školu je pak dalším významným přínosem zázemí soukromé sféry. Ta je schopna zajistit výrobu většiny potřebných komponent, které následně škola aplikuje. Toto jsou klíčové faktory, jež budou společnosti i školy motivovat pro rozvoj vzájemné spolupráce. "Velké zapojení středních a menších firem do systémové spolupráce s vysokými školami, které můžeme pozorovat na základě přihlášených projektů, svědčí o velkém inovačním potenciálu těchto firem. Ten jen nezbytný nejen pro další rozvoj těchto firem, ale i pro další rozvoj české ekonomiky," doplnil Petr Hájek ze Sdružení pro zahraniční investice — AFI.

"ČSOB podporuje nadané studenty a pomáhá jim tak k samostatnosti a výsledkům. Studenti zase naši banku pravidelně oceňují jako jednoho z nejžádanějších zaměstnavatelů, takže je logické, že jsme tuto soutěž podpořili. Myslím si, že spolupráce úspěšných společností a univerzit by měla být v moderní společnosti standardem," říká Jiří Vévoda, vrchní ředitel pro oblast Lidské zdroje a transformace.

"Zvláštní ocenění, které v této soutěži udělujeme, je založeno na jednom z klíčových poslání Technologické agentury, a tím je podpora účinné komunikace a spolupráce mezi výzkumnými organizacemi a aplikačním sektorem," vysvětluje Martin Bunček, člen předsednictva Technologické agentury ČR, a dodává: "Spojením špičkové vědomostní základny akademických institucí se znalostí tržních příležitostí a obtíží vlastního vývoje na straně podniků dochází nejen k efektivnímu využití výsledků výzkumu a vývoje, ale zároveň i ke zvyšování konkurenceschopnosti českých firem."

Oceněné projekty:

Technologie pro zlepšení plstivosti vláken

Společnost Tonak, která v Novém Jičíně a Strakonicích zaměstnává bezmála 700 zaměstnanců a má obrat přibližně 450 mil. Kč, patří k největším a nejvýznamnějším světovým výrobcům pokrývek hlavy. Spolupráce s Masarykovou univerzitou, přesněji pracovištěm prof. Černáka z Ústavu fyzikální elektroniky PF MUNI, vyústila ve vývoj ekonomické a ekologické technologie pro zlepšení plstivosti králičích vláken. Výsledkem je unikátní technologický postup, při němž plazma nahrazuje leptací účinek kyselin — jde tedy o suchou metodu bez použití chemikálií. Kromě environmentálních výhod technologie přináší také úsporu energie, příznivější pracovní prostředí pro zaměstnance a výsledná plsť má navíc i vyšší kvalitu než při aplikaci kyselin. Společnost Tonak ve spolupráci s Masarykovou univerzitou patentově chrání tento nový postup v řadě zemí napříč několika světadíly. Tento tradiční výrobce pokrývek hlavy funguje již 211 let a v současnosti mu náleží přibližně třetina světového trhu plstěných klobouků. Cenu předali ministr průmyslu a obchodu Martin Kocourek, 1. náměstek ministra školství, mládeže a tělovýchovy Kryštof Hajn a Jiří Vévoda, vrchní ředitel a člen vrcholového vedení ČSOB, který má v bance na starosti lidské zdroje a transformace. Zástupci společnosti Tonak a Ústavu fyzikální elektroniky PF MUNI převzali za vítězství v soutěži šek na 100.000 Kč.

Letoun Marabu

Cenu za druhé místo v soutěži Nejlepší spolupráce roku 2010 předali tvůrcům letounu "Marabu" generální ředitel Agentury CzechInvest Miroslav Křížek a Enterprise Sales Manager společnosti Hewlett—Packard Jan Fara. Pro trofej si přijeli zástupci všech participujících subjektů — Letecký ústav VUT na Fakultě strojního inženýrství, První brněnská strojírna Velká Bíteš, JIHLAVAN airplanes a PLASTSERVIS—L. V konstrukčním návrhu letounu je třeba vyzdvihnout speciální úpravu pro zkoušení nových proudových pohonných jednotek řízených elektronickým systémem. Použití letounu bude značně variabilní, bude moci být osazen řídícími a navigačními přístroji pro bezpilotní létání a dále různým speciálním vybavením podle požadavků budoucího uživatele. Jedná se o první letoun, který byl v České republice vymyšlen a zkonstruován na akademické půdě, přičemž se podařilo zapojit do projektu několik zástupců českého leteckého průmyslu, a to nejen při vývoji, ale počítá se s nimi i pro budoucí výrobu.

Robot pro čištění vzduchotechnických potrubí

Třetí místo obsadil robot pro čištění vzduchotechnických potrubí metodou tryskání suchým ledem, na jehož sestrojení úzce spolupracovalo Centrum strojového vnímání Katedry kybernetiky v rámci Fakulty elektrotechnické ČVUT a společnost Neovision. Obě strany spolupracují již několik let. Na projektu lze jasně demonstrovat, jak spolupráce s akademickou sférou může společnosti pomoci v rozvoji podnikání. Dosavadní činnost Neovision se dá charakterizovat jako zakázková výroba úzce profilovaných hi—tech přístrojů, ale robot "Jetty" je prvním produktem s potenciálem pro sériovou výrobu. Tím se firmě otevírá možnost dalšího růstu.