Postupy zaměstnavatelů při řešení některých dopadů povodní

21.05.2010 | , Svaz průmyslu a dopravy
FIREMNI FINANCE - NEPOUŽÍVAT


Řada zaměstnavatelů musí v souvislosti s povodněmi řešit situace, které se bezprostředně týkají jednak jich samotných, tj. narušení jejich podnikatelských aktivit (zastavení výroby v důsledku zničeného zařízení, zastavení dodávek surovin, odklízení bahna a zničeného zařízení, aj.) a stejně tak i jejich zaměstnanců (odstraňují škody na svém majetku, pomáhají jiným občanům, mají problémy s dopravou do práce, řeší problémy se získáním finančních prostředků na obnovu poničených domů a domácností).

A. Postup zaměstnavatele, když v důsledku povodní došlo k přerušení práce a nemůže zaměstnanci přidělovat práci

Jestliže zaměstnavatel nemůže zaměstnanci přidělovat práci podle pracovní smlouvy z důvodu přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy nebo živelní událostí (povodní) jde o překážku v práci na straně zaměstnavatele s možností převedení zaměstnance na jinou práci.

Zaměstnavatel může převést zaměstnance na jinou práci, než byla sjednána, jestliže je to nutné k odvrácení živelní události (povodně) nebo ke zmírnění jejích bezprostředních následků (např. budování zátarasů proti vodě, odklízení bahna, aj.). Převedení musí být časově omezené na nezbytnou dobu a je možné ho provést, i kdyby s tím zaměstnanec nesouhlasil (ustanovení § 41 odst. 4 zákoníku práce).

Jestliže byl zaměstnanec z těchto důvodů převeden na jinou práci (např. úklidové práce) za níž přísluší nižší mzda, přísluší zaměstnanci od zaměstnavatele po dobu převedení příplatek ke mzdě do výše průměrného výdělku, který dosahoval před převedením (ustanovení § 139 odst. 1 písm. c) zákoníku práce).

V případech, kdy zaměstnanec nebyl převeden na jinou práci, (např. úklidové práce) přísluší zaměstnanci od zaměstnavatele náhrada mzdy ve výši nejméně 60% průměrného výdělku (ustanovení § 207, písm. b) zákoníku práce).

B. Postup zaměstnavatele vůči zaměstnanci, který v důsledku povodní nemůže vykonávat práci

Jestliže zaměstnanec nemůže v důsledku povodní vykonávat pro zaměstnavatele práci z důvodu týkajících se jeho osoby, jde o překážku v práci na straně zaměstnance. V případech stanovených právní úpravou je zaměstnavatel povinen zaměstnanci poskytnout pracovní volno a ve stanovených případech i náhradu mzdy. Právní úprava v ustanovení § 199 a § 200 zákoníku práce rozlišuje v souvislosti s povodní postup zaměstnavatele pokud jde o jinou důležitou osobní překážku v práci na straně zaměstnance nebo o překážku v práci z důvodu obecného zájmu.

Zaměstnavatel je povinen v souvislosti s povodní poskytnout zaměstnanci v případě

  • nepředvídaného přerušení provozu nebo zpoždění hromadných dopravních prostředků po dobu nezbytně nutnou pracovní volno bez náhrady mzdy, pokud v takovém případě nemohl zaměstnanec dosáhnout včas místa pracoviště jiným přiměřeným způsobem. Náhrada mzdy při této překážce zaměstnanci nenáleží.
  • znemožnění cesty do zaměstnání těžce zdravotně postiženého zaměstnance, který používá k cestě do zaměstnání osobní automobil. Zaměstnavatel poskytne pracovní volno s náhradou mzdy a to na nezbytnou dobu, nejvýše na 1 den, pokud byla cesta do práce znemožněna „z povětrnostních důvodů“.

Tyto postupy pro zaměstnavatele vyplývají z bodu 3 a 4 přílohy k nařízení vlády č. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci.

V souvislosti s povodní je zaměstnavatel dále povinen poskytnout zaměstnanci pracovní volno na nezbytně nutnou dobu, jestliže zaměstnanec poskytuje osobní pomoc z důvodů této události (např. evakuace osob z domu sociální péče). Jde o překážku v práci z důvodu obecného zájmu – výkon občanské povinnosti (ustanovení § 202 zákoníku práce). Zaměstnavatel je povinen poskytnout zaměstnanci pracovní volno na nezbytně nutnou dobu (ustanovení § 200 zákoníku práce). Náhrada mzdy při této překážce zaměstnanci nenáleží.

V případě, že se zaměstnanec v důsledku povodní nemůže dostavit do práce z důvodu odstraňování následků povodní na svém majetku (odklízení bahna, vysoušení domu, odklízení zničeného zařízení, atd.), nebo z důvodu vyřizování osobních, rodinných, majetkových záležitostí v souvislosti s povodněmi (odvoz vyřazených věcí, jednání s pojišťovnou, obecním úřadem o možnostech poskytnutí půjčky, atd.) zaměstnavatel může tuto situaci posoudit jako důležitou osobní překážku v práci a omluvit nepřítomnost zaměstnance v práci. Náhrada mzdy při těchto překážkách v práci zaměstnanci nenáleží.

Ve všech uvedených případech, kdy nemá zaměstnanec nárok na náhradu mzdy nebo kdy není nárok na náhradu mzdy řešen vnitřním předpisem ani smlouvou je možné, aby se zaměstnavatel se zaměstnancem dohodli na „určení“ čerpání dovolené místo „čerpání pracovního volna bez náhrady mzdy“ nebo se dohodli na napracování zameškané pracovní doby. Pro zaměstnance i zaměstnavatele je to z finančních důvodů výhodnější postup.

Pro úplnost lze zmínit, že zaměstnavatel může též poskytnout zaměstnanci odměnu za poskytnutí pomoci při povodni, její likvidaci nebo odstraňování jejích následků (ustanovení § 224 odst. 2, písm. b) zákoníku práce).

Více na stránkách Svazu průmyslu a obchodu.

Autor článku

Tiskovka