Zaměstnavatelé platí nižší pojistné, kolik ušetří?

14.09.2009 | , Finance.cz
FIRMY


Od srpna platí v Česku zaměstnavatelé za své zaměstnance nižší pojistné. Účelem je zvýšení konkurenceschopnosti českých firem a snížení jejich nákladů. Jak vysokou úsporu do konce roku 2010 zaměstnavatelé získali?

Slevy na sociálním pojištění jsou zavedeny zákonem č. 221/2009 Sb., jedná se o dočasné opatření platné do konce příštího roku. Poprvé bude sleva zaměstnavateli uplatněna za měsíc srpen (tj. v období od 1. září do 21. září) a naposledy za měsíc prosinec roku 2010. Slevu na pojistném nelze ze zákona uplatnit zpětně. Vypočítanou slevu si zaměstnavatel odečte od sociálního pojištění, které má odvádět místně příslušné Okresní správě sociálního zabezpečení. Je samozřejmě potřeba použít předepsaný tiskopis.

Snížení sociálního pojištění domácím firmám samozřejmě pomůže. Navíc tuto finanční úlevu pocítí ihned, protože sociální pojištění firmy za své zaměstnance musí odvádět každý měsíc. Nejvyšší úsporu toto dočasné snížení sociálního pojištění přináší u zaměstnanců s nižší mzdou. V praxi tak budou náklady zaměstnavatele u těchto pracovních pozic nižší a míra nezaměstnanosti těchto pracovníků by se měla zastavit. Náklady na zaměstnance probíráme i v článku Kolik stojí evropské zaměstnavatele hodina práce?


Podmínky pro uplatnění slevy

Pro uplatnění slevy na sociálním pojištění je potřeba splnit několik zákonných podmínek. Sleva náleží jenom u těch zaměstnanců, jejichž zaměstnání trvalo celý kalendářní měsíc. Dále sleva nenáleží u zaměstnanců, jejichž zaměstnání nemá trvat déle než 3 měsíce (např. smlouva na dobu určitou či dohodu o pracovní činnosti). Dále sleva nenáleží od kalendářního měsíce, ve kterém byla zaměstnanci doručena výpověď nebo byla uzavřena dohoda u ukončení pracovního poměru.


Sleva činí 3,3 %

Náklady zaměstnavatelů nejvíce klesnou především u nižších mezd. Naproti tomu u nadprůměrných mezd k žádné úspoře nedojde. Snížení totiž činí 3,3 % rozdílu mezi 1,15násobkem průměrné mzdy a vyměřovacím základem zaměstnance. Průměrná mzda pro rok 2009 dle nařízení vlády činí částku 23 555 Kč, rozhodná částka pro uplatnění slevy tak činí 27 100 Kč po zaokrouhlení.

Výpočet slevy na pojistném při hrubé mzdě 12 tisíc
(27 100 Kč – 12 000 Kč) x 0,033 = 499 Kč

Tabulka: Jak vysoká je sleva u jednotlivých mezd?

Výše hrubé mzdy (v Kč) Sleva na pojistném (v Kč)
8 000 631
10 000 565
14 000 433
18 000 301
22 000 169
25 000 70

Vypočtená sleva se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.


Sociální pojištění je v Česku vysoké

Česko patří mezi země s nejvyšší sazbou sociálního pojištění na světě. Od ledna letošního roku sice došlo ke snížení sociálního pojištění v souhrnu o 2,5 %, přesto je pořád vyšší než v ostatních vyspělých zemích světa. Sociální pojištění placené zaměstnancem kleslo z 8 % na 6,5 % a sociální pojištění placené zaměstnavatelem za svého zaměstnance kleslo z 26 % na 25 %. V souhrnu s odvody na zdravotním pojištění činí celkové odvody dokonce 45 % z hrubé mzdy. Sazba zdravotního pojištění činí 4,5 % pro zaměstnance a 9 % pro zaměstnavatele. Odvody na sociálním a zdravotním pojištění dohromady jsou tak v Česku nejvyšší z EU. Vysoké sazby jsou ještě ve Francii, Polsku, Slovensku a Itálii. Např. v Irsku je to však v souhrnu pouze 15,9 %, Velké Británii 19,9 %. V mimoevropských zemích ještě méně (např. Nový Zéland 1,2 % a Austrálie 6 %).


Nižší pojistné – nižší důchody či nemocenská

Sociální pojištění je v Evropě oproti ostatním vyspělým zemím OECD vysoké (více v článku Sociální pojištění v Evropě „zdražuje“ cenu práce). Jednotlivé členské země EU poskytují svým občanům propracovanou sociální síť. Všechny členské mimoevropské země OECD (Austrálie, Japonsko, Kanada, USA, Korea a Nový Zéland) mají podstatně nižší výdaje sociální povahy. Na výši sazeb pojištění totiž závisí míra spoluúčasti státu na řešení sociálních situací občanů. Ze sociálního a zdravotního pojištění jsou ve všech vyspělých zemích hrazeny především sociální situace: např. výše podpory v nezaměstnanosti, nemocenské pojištění, lékařské ošetření a základní lékařská péče a hlavně státní penze. Když je pojištění nižší, je i spoluúčast státu nižší (nižší penze, podpora v nezaměstnanosti, vyšší spoluúčast při ošetření…) a občané jsou více odkázáni sami na sebe a uzavírat si soukromé pojistky. Pouze na nich potom záleží v jaké výši a na jaké plnění. Jak jsou na tom sociální dávky, se dočtete více v článku Sociální dávky v Evropě pod lupou.

Autor článku

Petr Gola

Petr Gola


Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 0
Hlasováno: 0 krát

Články ze sekce: FIRMY