EU – počet firem v insolvenci stoupl o 11 %

03.03.2009 | , Finance.cz
FIRMY


Mít včas a v plné výši zaplacené své pohledávky je snem vedení každé evropské společnosti, realita je však jiná.

Počet firem v Evrospké unii, které jsou v insolvenci a nejsou schopny hradit své závazky, stoupl v roce 2008 oproti roku 2007 o 11 %, kvůli čemuž přišlo o práci 1,5 miliónu lidí. V Česku stoupl počet insolventních firem o 6,2 %. Jsou však země, kde jsou údaje za rok 2008 lepší než v roce 2007 – Nizozemí či Švýcarsko.


Důležitost řízení pohledávek


Do insolvence se firmy dostanou dvojím způsobem, buďto jejich hospodářská situace je špatná a delší časové období hospodaří se ztrátou, která nelze pokrýt z vlastních zdrojů nebo se do insolvence mohou dostat společnosti, které nemohou platit své závazky (i když vykazují neustále zisk) z důvodu nehrazení faktur jejich odběrateli. Právě druhotná platební neschopnost je problémem mnoha evropských společností. Všechny úspěšné firmy jsou nuceny věnovat všem svým odběratelům vysokou pozornost a péči. Problémy s úhradami faktur majoritního odběratele totiž vedou okamžitě k finančním problémům. Výkon každé firmy nekončí vystavením faktury, ale až inkasem.


Téměř 172 tisíc insolventních firem


Dle každoročně zveřejňované studie společnosti Creditreform „Insolvenzen in EU 2008/2009“ bylo na konci roku 2008 v Evropské unii (bez Rumunsku, Bulharska, Kypru, Malty, ale za to s Norskem a Švýcarskem), téměř 172 tisíc společností, které byly v insolvenci. Trend z posledních tří let, kdy každoročně tento počet klesal se tak zastavil a údaje za rok 2008 jsou nejhorší za poslední tři roky – obdobná situace však byla již v roce 2005. Nejvíce vzrostl počet firem v insolvenci ve Španělsku (vzrůst o 138,6 %) a v Irsku (o 120,8 %) a Dánsku (o 54,5 %). Naopak ve čtyřech zemích dokonce klesl počet firem v insolvenci – v Nizozemí, Lucembursku, Švýcarsku a Polsku. Nejvíce firem v insolvenci na 10 tisíc firem je v Lucembursku (233), Rakousku (224) a Francii (215).


Nejdéle na platbu čekají Italové


Ze západoevropských zemí nejdéle na platbu za poskytnuté zboží či služby čekají italské firmy, v průměru 92 dní (obvyklá lhůta splatnosti činí 66 dní a 26 dní činí průměrná délka zpoždění platby). Následují francouzské firmy (celkem 58 dní při 14 dnech zpoždění), britské firmy (celkem 53 dní při 19 dnech zpoždění), belgické firmy (celkem 48 dní při 15 dnech zpoždění). Nejrychleji a velmi často včas hrazí své závazky skandinávské společnosti. Platební morálka firem v Česku je v porovnání s ostatními vyspělými evropskými zeměmi horší. Platby po lhůtě splatnosti jsou denní samozřejmostí a faktury s měsíčním zpožděním a delším nejsou ničím mimořádným. Jak jsou na tom evropské ekonomiky se dozvíte rovněž v článku Jak „šlapou“ evropské ekonomiky?


Při konkurzu na věřitele mnoho „nezbude“


Většina společností, které nejsou schopny delší dobu řádně a včas hradit své závazky, se dostanou do konkurzu. Buď ho na sebe prohlásí sama společnost nebo některý z věřitelů. Právě délka konkurzu a jeho návratnost je největší rozdíl mezi západní a východní Evropou. V Česku totiž přihlašují věřitelé většinou své závazky do konkurzního řízení, aby měli doklad k oprávněnému odpisu své pohledávky. V západní Evropě však činí návratnost z úpadkových společností přes 80 % (v Česku cca. necelých 25 %). Hlavním důvodem je především rychlost, s jakou dochází k prohlášení konkurzu soudem a prodeji konkursního podniku či jeho částí. Vždyť průměrná délka konkurzního řízení v Irsku, Belgii, Finsku a Norsku se pohybuje okolo půl roku, což je ve střední Evropě něco těžko představitelného (zde je delší než 5 let). Hrozbou věřitelů je i inflace. O tom, jaké byla v roce 2008, se dočtete v článku EU: inflace v roce 2008 byla vysoká.


Česko – mimosoudní vyrovnání je výhodnější


V Česku trvají obchodní spory na západoevropské poměry dlouho (např. země Beneluxu či Skandinávské země). Soudní spory navíc nejsou levnou záležitostí, navíc časově náročné a soudní usnesení, že nám má dlužník zaplatit ještě zdaleka neznamená, že tyto peníze přijdou na naše bankovní konto. V případech, kdy je to trochu možné, je pro výhodnější se s dlužníkem domluvit na mimosoudním vyrovnání – např. formou splátek, protislužbou…, protože i v tomto případě může být poslední splátka zaplacena dříve než vymožení soudní cestou.


Tabulka: Počet firem v insolvenci v EU

Země

Rok 2008

Rok 2007

Změna 2007/2008

firem v insolvenci
(na 10 tisíc firem)

Lucembursko 590 680 -13,2 % 233
Rakousko 6 500 6 362 2,2 % 224
Francie 49 100 42 532 15,4 % 215
Dánsko 3 710 2 401 54,5 % 149
Norsko 3 640 2 845 27,9 % 142
Belgie 8 300 7 677 8,1 % 115
Litva 731 647 13,0 % 115
Švýcarsko 4 220 4 314 -2,2 % 113
Švédsko 6 300 5 791 8,8 % 108
Estonsko 366 333 9,9 % 108
Finsko 2 660 2 300 15,7 % 107
Nizozemí 6 580 7 952 -17,3 % 103
Lotyšsko 1 277 1 272 0,4 % 99
Německo 29 800 29 150 2,2 % 96
Maďarsko 11 322 9 723 16,4 % 92
Slovensko 2 300 2 100 9,5 % 83
Irsko 700 317 120,8 % 82
Velká Británie 14 880 12 893 15,4 % 76
Slovinsko 657 560 17,3 % 72
Česko 4 513 4 250 6,2 % 50
Portugalsko 3 500 3 350 4,5 % 40
Itálie 7 130 5 518 29,2 % 18
Španělsko 2 100 880 138,6 % 7
Řecko 530 510 3,9 % 6
Polsko 411 447 - 8,1 % 3
Celkem 171 817 154 804 11,0 % x

Prameny: Unternehmeninsolvenzen in Europa – Statista Deutschland – Berichte von 12.2.2009

Autor článku

Petr Gola

Petr Gola  


Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 0
Hlasováno: 0 krát

Články ze sekce: FIRMY