Daňový režim ČR není pro podniky přitažlivý

17.01.2008 | , Finance.cz
FIRMY


V průzkumu KPMG International hodnotili daňoví odborníci z evropských společností přitažlivost svých domácích daňových režimů ve srovnání s ostatními evropskými státy. Česká republika bohužel skončila v žebříčku přitažlivosti až třetí od konce.

Průzku KPMG International probíhal v červenci a srpnu 2007. Zahrnoval 403 telefonických dotazů do všech členských států Evropské unie plus Švýcarsko. Všichni dotazovaní respondenti se zabývají mezinárodními daňovými záležitostmi a pocházejí ze společností, které podnikají ve více jak jedné zemi Evropské unie. Tyto společnosti patří k největším v dané zemi, 20 % z nich dosahuje obratu přes jednu miliardu liber, ostatní dosahují minimálního obratu ve výši 500 milionů liber. Evropskými premianty se staly Kypr, Irsko a Švýcarsko, u kterých respondenti průzkumu ocenili především důslednost při interpretaci daňové legislativy, stabilitu a odolávání častým změnám v daňových zákonech a srovnatelně nízkou daňovou sazbu. Poslední místa na žebříčku 28 zemí obsadily Česká republika, Rumunsko a Řecko, a to především kvůli rozsáhlé a komplikované legislativě a příliš častým změnám. Například Slovensko se umístilo na 8. místě.

Příznivý daňový systém není všechno


Průzkum KPMG International také ukázal, že působení v zemi s nepříznivým daňovým režimem automaticky neznamená jen těžkosti v podnikání. Téměř 70 % respondentů domnívajících se, že daňový režim jejich země není atraktivní, také věřilo, že tato skutečnost staví jejich společnosti do konkurenční nevýhody v porovnání se zahraničními společnostmi. V zemích s přitažlivým režimem se však jen 43 % respondentů domnívalo, že jim tato skutečnost poskytuje konkurenční výhodu. To dokládá, že příznivý daňový režim je pouze jednou z částí jak podpořit konkurenceschopnost dané země. Dobrá infrastruktura, vysoká kvalita pracovní síly a přístup k surovinám a trhům jsou neméně důležité.

Rozsáhlá daňová legislativa odrazuje


Průzkum také zkoumal postoje respondentů ke konkrétním aspektům daňového režimu jako důslednost, stabilita, rozsah legislativy, daňová sazba a vztahy s finančními úřady. Z uvedených kategorií představoval nejméně přitažlivou oblast rozsah daňové legislativy. V průměru jen 28 % všech respondentů označilo tuto kategorii za atraktivní část daňového režimu své země. Mezi jednotlivými zeměmi se však objevily velké rozdíly. Všichni respondenti z Kypru uvedli, že nízký rozsah daňové legislativy činí jejich zemi daňově přitažlivou. Relativně spokojení s rozsahem daňové legislativy byli i Malťané (82 %), Irové (80 %) a Španělé (70 %). Naopak nejméně spokojení v této oblasti byli Britové, Němci, Poláci, Řekové (10 %), Nizozemci (9 %) či Rumuni (0 %). Češi se v této kategorii zařadili mezi evropský průměr (27 %).

Neslavný výsledek Českých finančních úřadů


Vztahy s finančními úřady označili respondenti obecně za pozitivní - v průměru 60 % respondentů napříč Evropou uvedlo, že tyto vztahy představují atraktivní část jejich režimu. Země s nejvyšším skóre v této oblasti byly Irsko (100 %), Švýcarsko, Estonsko, Finsko, Dánsko, Slovinsko a Litva (90 %). Nejhoršího výsledku dosáhly Německo, Španělsko, Itálie, Řecko a také Česká republika, která s 27 % skončila hluboko pod evropským průměrem. Ještě hůře ohodnotili čeští respondenti to, zda jsou výklady a interpretace daňových zákonů ze strany úřadů jasné a srozumitelné – žádný z českých respondentů neoznačil tuto kategorii jako atraktivní při hodnocení daňového systému v ČR. Evropský průměr činil 30 %. “Výsledky průzkumu ukazují, že společnostem v Evropě nejvíc vadí nejistota a složitost. Rozsah daňové legislativy je obrovský a její interpretace často nejasná. Jednoduchost představuje pro evropské finanční úřady skutečnou výzvu.“ říká Jan Žůrek, partner společnosti KPMG Česká republika. Daňová reforma, která vstoupila v platnost 1. ledna 2008, by ale mohla přinést některá zjednodušení daňového systému a tím i posun v hodnocení České republiky k lepšímu. Praktické dopady však budou známy až v průběhu roku 2008.

Poměr mezi procentem respondentů, kteří se domnívali, že klíčové aspekty jejich domácích systémů jsou atraktivní, a procentem těch respondentů, kteří je pociťují jako nepřitažlivé, poskytl skóre čisté přitažlivosti pro každou zemi. Po porovnání všech těchto výsledků vznikl tento žebříček přitažlivosti (viz níže).

Tabulka: Pořadí evropských zemí v žebříčku přitažlivosti daňového systému

Pořadí Země Čistá přitažlivost
1. Kypr 90 %
2. Irsko 89 %
3. Švýcarsko 83 %
4. Malta 81 %
5. Estonsko 71 %
6. Finsko 66 %
7. Rakousko 63 %
8. Slovensko 61 %
8. Lucembursko 61 %
10. Nizozemsko 59 %
10. Švédsko 59 %
12. Bulharsko 51 %
13. Maďarsko 47 %
13. Španělsko 47 %
15. Belgie 46 %
15. Velká Británie 46 %
17. Dánsko 44 %
18. Francie 41 %
19. Slovinsko 39 %
20. Lotyšsko 37 %
20. Portugalsko 37 %
22. Německo 30 %
22. Litva 30 %
24. Polsko 29 %
25. Itálie 28 %
26. Česká republika 26 %
27. Rumunsko 21 %
28. Řecko 14 %
Zdroj: Tisková zpráva KPMG

Autor článku

Michal Ruml


Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 0
Hlasováno: 0 krát

Články ze sekce: FIRMY