Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie. Další informace

Pracovní doba a doba odpočinku

Zákoník práce 262/2006 Sb., § 78 - 100:

  • Pracovní doba je doba, v níž je zaměstnanec povinen vykonávat pro zaměstnavatele práci a doba, v níž je zaměstnanec na pracovišti připraven k výkonu práce podle pokynu zaměstnavatele.
  • Doba odpočinku je doba, která není pracovní dobou.
  • Pracovní pohotovostní doba je doba, v níž je zaměstnanec připraven k případnému výkonu práce podle pracovní smlouvy, která musí být v případě naléhavé potřeby vykonána nad rámec jeho rozvrhu pracovních směn.
  • Práce přesčas je práce konaná zaměstnancem na příkaz zaměstnavatele nebo s jeho souhlasem nad stanovenou týdenní pracovní dobu vyplývající z předem stanoveného rozvržení pracovní doby a konaná mimo rámec rozvrhu pracovních směn.
  • Délka stanovené pracovní doby nesmí překročit 40 hodin týdně.
  • Zaměstnanci pracující v podzemí při těžbě uhlí, rud a nerudných surovin, v důlní výstavbě a zaměstnanci pracující na třísměnný a nepřetržítý pracovní režim mají délku pracovní doby 37,5 hodiny týdně.
  • Zaměstnanci s dvousměnným pracovním režimem mají 38,75 hodiny týdně.
  • Pracovní doba zaměstnanců mladších 18-ti let nesmí překročit 30 hodin týdně s tím, že délka směny v jednotlivých dnech nesmí překročit 6 hodin.
  • Pracovní dobu rozvrhuje zaměstnavatel a určí začátek a konec směn.
  • Konto pracovní doby je jiný způsob rozvržení pracovní doby, který může obsahovat jen kolektivní smlouva (vnitřní předpis). K uplatnění konta pracovní doby a délce období mít zaměstnavatel předchozí souhlas jednotlivých zaměstnanců, jichž se bude toto rozvržení pracovní doby týkat. Při uplatnění konta pracovní doby je zaměstnavatel povinen vést účet pracovní doby zaměstnance a účet mzdy zaměstnance. Na účtu pracovní doby zaměstnance se vykazuje
    a) stanovená týdenní pracovní doba, případně kratší pracovní doba,
    b) rozvrh pracovní doby na jednotlivé pracovní dny včetně začátku a konce směny a
    c) odpracovaná pracovní doba v jednotlivých pracovních dnech a za týden.
  • Zaměstnavatel je povinen vykazovat každý týden rozdíl mezi stanovenou týdenní pracovní dobou a odpracovanou pracovní dobou.

Přestávka v práci

  • Zaměstnavatel je povinen poskytnout zaměstnanci nejdéle po 6 hodinách nepřetržité práce přestávku v práci na jídlo a oddech v trvání nejméně 30 minut; mladistvému zaměstnanci musí být tato přestávka poskytnuta po 4,5 hodinách nepřetržité práce.
  • Přestávka v práci může být rozdělena do několika částí v trvání nejméně 15 minut.
  • Přestávky v práci de neposkytují na začátku a konci pracovní doby.
  • Poskytnuté přestávky na jídlo a oddech se nezapočítavají do pracovní doby.
  • Má-li zaměstnanec při výkonu práce právo na bezpečnostní přestávku podle zvláštních právních předpisů, započítává se tato přestávka do pracovní doby.

Doba odpočinku

  • Zaměstnavatel je povinen rozvrhnout pracovní dobu tak, aby zaměstnanec měl mezi koncem jedné směny a začátkem následující směny nepřetržitý odpočinek po dobu alespoň 12 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích.
  • Dny pracovního klidu jsou dny, na které připadá nepřetržitý odpočinek zaměstnance v týdnu a svátky (tj. víkendy a 1. leden, Velikonoční pondělí, 1. květen, 8. květen, 5. červenec, 6. červenec, 28. září, 28. říjen, 17. listopad, 24. prosinec, 25. prosinec a 26.prosinec)
  • Práci ve dnech pracovního klidu může zaměstnavatel nařídit jen výjimečně.
  • Zaměstnavatel je povinen rozvrhnout pracovní dobu tak, aby zaměstnanec měl nepřetržitý odpočinek v týdnu během každého období 7 po sobě jdoucích kalendářních dnů v trvání alespoň 35 hodin (u mladistvého doba odpočinku nesmí být méně než 48 hodin).

Práce přesčas

  • Práci přesčas je možné konat jen výjimečně.
  • Práci přesčas může zaměstnavatel zaměstnanci nařídit jen z vážných provozních důvodů, a to i na dobu nepřetržitého odpočinku mezi dvěma směnami. Nařízená práce přesčas nesmí u zaměstnance činit více než 8 hodin v jednotlivých týdnech a 150 hodin v kalendářním roce.
  • Zaměstnavatel může požadovat práci přesčas nad rozsah výše uvedený jen na základě dohody se zaměstnancem.

Noční práce

  • Délka směny zaměstnance pracujícího v noci nesmí překročit 8 hodin v rámci 24 hodin po sobě jdoucích.
  • Pokud to není z provozních důvodů možné, je zaměstnavatel povinen rozvrhnout stanovenou týdenní pracovní dobu tak, aby průměrná délka směny nepřekročila 8 hodin v období nejdéle 26 týdnů po sobě jdoucích, přičemž při výpočtu průměrné délky směny zaměstnance pracujícího v noci se vychází z pětidenního pracovního týdne.
  • Zaměstnavatel je povinen zajistit, aby zaměstnanec pracující v noci byl vyšetřen lékařem:
    a) před zařazení na noční práci,
    b) pravidelně podle potřeby, nejméně však jednou ročně,
    c) kdykoliv během zařazení na noční práci, pokud o to zaměstnanec požádá.
  • Úhrada poskytnuté zdravotní péče nesmí být na zaměstnanci vyžadována.
  • Zaměstnavatel je povinen zajišťovat pro zaměstnance pracující v noci přiměřené sociální zajištění, zejména možnost občerstvení.

Pracovní pohotovost

  • Pracovní pohotovost může zaměstnavatel na zaměstnanci požadovat, jen jestliže se o tom se zaměstnancem dohodne. Za dobu pracovní pohotovosti přísluší zaměstnanci odměna (viz odměňování za práci) (prolinkovat).
  • Za výkon práce v době pracovní pohotovosti přísluší zaměstnanci mzda (plat), odměna za tuto dobu nepřísluší. Výkon práce v době pracovní pohotovosti nad stanovenou týdenní pracovní dobu je prací přesčas.
  • Pracovní pohotovost, při které k výkonu práce nedojde, se do pracovní doby nezapočítává.

Závěrem

  • Zaměstnavatel je povinen vést u jednotlivých zaměstnanců evidenci:
    a) odracované pracovní doby, práce přesčas, další dohodnutá práce přes čas, noční práce a doby v době pracovní pohotovosti,
    b) pracovní pohotovosti, kterou zaměstnanec držel.
  • Na žádost zaměstnance je zaměstnavatel povinen umožnit zaměstnanci nahlédnout do jeho účtu pracovní doby nebo evidence pracovní doby a do jeho účtu mzdy a pořizovat si z nich výpisy (stejnopisy).
  • Opatření týkající se hromadné úpravy pracovní doby, práce přesčas, možnost nařizovat práci ve dnech pracovního klidu a noční práci se zřetelem na bezpečnost a ochranu zdraví při práci je zaměstnavatel povinen předem projednat s odborovou organizací.

Aktualizováno dne 06.01.2010.

« zpět

Požadavek skončil chybou, která byla zaznamenána