Světová banka přeřadila Česko z příjemců pomoci mezi dárce

Při zakládání Světové banky v Bretton Woods v americkém státě New Hampshire v roce 1944 bylo jedním ze zakládajících členů také Československo. Po roce 1948 však své aktivity ve Světové bance Československo omezilo a později zaniklo i členství. O obnovení členství požádala Československá federativní republika v roce 1990 a přidělené členství přešlo v roce 1993 na Českou republiku.

Na základě dosažení požadovaného stupně vývoje byla Česká republika Světovou bankou v dubnu 2005 přeřazena ze skupiny klientských zemí mezi země dárcovské. Tento akt se oficiálně nazývá graduací. ČR tedy ztratila možnost čerpat půjčky od Světové banky a stal se z ní dárce, který přispívá ke světovému rozvoji.

Jako klientská země Světové banky obdržela Česká republika v první polovině devadesátých let od Mezinárodní banky pro obnovu a rozvoj (International Bank for Reconstruction and Development, IBRD) tři úvěry. První ve výši 300 milionů USD byl určen na ekonomickou transformaci (Structural Adjustment Loan), druhý ve výši 246 milionů USD na energetiku a životní prostředí (především pro odsíření severočeských elektráren) a třetí úvěr ve výši 80 milionů dolarů pro telekomunikace. Celkem poskytla IBRD České republice v tomto období finanční pomoc ve výši 626 milionů amerických dolarů.

Tabulka: Pomoc České republice od IBRD

Zaměření úvěru	Výše úvěru	Poznámka
Ekonomická transformace (Structural Adjustment Loan, SAL)	300 mil. USD	dočerpán koncem 1. pol. 1993
Energetika a životní prostředí (Power and Environment Improvement Project)	246 mil. USD	půjčka pro ČEZ
Telekomunikace (TELECOM)	80 mil. USD	čerpáno pouze z 3,87%, tj. 3,095 mil. USD
Celkem	626 mil. USD

Zdroj: Institut Světové banky

V rámci Světového programu ochrany životního prostředí (GEF) obdržela Česká republika mnoho grantů. Především se jednalo o projekty v oblasti ekologie, jako např. projekt ochrany biodiverzity, modelový projekt spalovny Kyjov, analýzy potenciálních energetických úspor, projekt analýzy nároků na ekologická opatření v souvislosti s přičleňováním České republiky k Evropské unii, analýza klimatických změn, atd.

Ze Skupiny Světové banky se poskytování pomoci České republice účastnila také Mezinárodní finanční korporace (IFC), která se podílela na navýšení kapitálu Živnostenské banky, poskytla úvěr společnostem Plzeňský Prazdroj, Vetropack Moravia Glass, MaFra, Autokola Nová Huť a dalším.

 Tabulka: Pomoc České republice od IFC

Pro koho	Výše úvěru	Poznámka
Autokola Nová Huť, a.s.	16,5 mil. USD	úvěr, 1994, celk. syndikace 22,2 mil. USD
Beronit, a.s.	5 mil. USD	úvěr, 1995
C.S. Cabot, s. r. o.	20,3 mil. USD	úvěr, 1993
CVM, a.s.	17,2 mil. USD	investice do akcií, 1992
C&S Private Equity Fund L.P.	2,5 mil. USD	investice do akcií, 1995
EZA Šumperk, a.s.	5,8 mil. USD	úvěr, 1994
MaFra, a.s.	14,2 mil. USD	úvěr, 1994
Vetropack Moravia Glass,a.s.	18,7 mil. USD	úvěr, 1994
Živnostenská banka, a.s.	6,4 mil. USD	investice do akcií, 1992
Beronit, a.s. & EZA, a.s.	0,6 mil. USD	změna financování, 1995
Plzeňský Prazdroj, a.s.	32,4 mil. USD	úvěr na modernizaci a rozvoj, 1995
Živnostenská banka, a.s.	9,1 mil. USD	navýšení kapitálu banky, 1995
Nová Huť, a.s.	87 mil. USD	úvěr, modernizace, 1997

Zdroj: Institut Světové banky

Mezi další instituce ze Skupiny Světové banky, které se aktivně podílely na pomoci České republice, patří Mezinárodní agentura pro investiční záruky (MIGA). V rámci pomoci poskytovala MIGA Česku záruky za politická rizika, jako např. na investice zahraničních investorů ve firmách Cement Hranice, Vitana, Tesla, Lanškroun, Westvaco Svitavy, atd. Po získání dostatečného přístupu na finanční trhy v polovině devadesátých let Česká republika pomoc od Světové banky využívat přestala.

Tabulka: Pomoc České republice od MIGA

Pro koho	Výše úvěru	Poznámka
Cement Hranice, a.s.	250 500 000 FRF	garance
Vitana, a.s.	50 000 000 USD	garance
Tesla Lanškroun, a. s.	6 570 000 USD	garance
AVX CS, s. r. o.	20 625 300 GBP	garance
Westvaco Svitavy, a. s.	28 400 000 USD	garance

Zdroj: Institut Světové banky

Během několika posledních let Česká republika spolupracovala se Světovou bankou a MMF v rámci Mezinárodní finanční architektury na přípravě a testování systému diagnostikování zranitelnosti finančního sektoru. Česko se konkrétně zabývalo hodnocením finančního sektoru, zpracováním zpráv o dodržování standardů a kodexů, pilotním testováním mechanizmů řešen problémů bank v kontextu Globální iniciativy řešení insolventnosti bank, pilotními hodnoceními corporate governance ve finančním sektoru, atd.

Česká republika se v rámci Mezinárodní asociace pro rozvoj (International Development Association, IDA) od roku 1993 snaží stále více pomáhat nejchudším zemím světa a posiluje svoji roli partnera v multilaterálních a bilaterálních rozvojových aktivitách. Mezi další dárcovské aktivity ČR patří např. přispívání do Globálního fondu na ochranu životního prostředí.

 Tabulka: Index úrovně znalostní ekonomiky (od 1 do 10)

Pořadí	Země	Index
1	Estonsko	8,26
2	Slovinsko	7,88
3	Litva	7,17
4	Maďarsko	7,01
5	Česká republika	7,00
6	Lotyšsko	6,98
7	Polsko	6,86
8	Slovenská republika	6,70
9	Chorvatsko	6,22
10	Bulharsko	6,19
11	Rusko	6,05
12	Rumunsko	5,27
13	Ukrajina	5,23
14	Arménie	5,10
15	Bělorusko	5,02
16	Turecko	4,73
17	Srbsko a Černá Hora	4,55
18	Moldávie	4,43
19	Gruzie	4,39
20	Kazachstán	3,92
21	Kyrgyzská republika	3,53
22	Uzbekistán	3,26
23	Bosna a Hercegovina	3,02
24	Albánie	2,99
25	Tádžikistán	2,18

Zdroj: Institut Světové banky

Příkladem dalšího rozvoje spolupráce České republiky se Světovou bankou je například konání mezinárodního Fóra o znalostní ekonomice (Knowledge Economy Forum) v Praze. "Česká republika je jednou z úspěšných ekonomik se střední výší příjmu na hlavu, které představují novou generaci partnerů rozvojové spolupráce. Tato země by mohla hrát důležitou roli v prosazování globálních priorit, jako jsou boj proti chudobě a nakažlivým nemocem a ochrana životního prostředí," uvedl v Praze na Fóru o znalostní ekonomice viceprezident Světové banky Shigeo Katsu.

 
Zdroj: Světová banka, Fórum o znalostní ekonomice