ČEB deset let partnerem českých vývozců

Česká exportní banka (ČEB) vznikla zápisem do obchodního rejstříku dnem 1.3.1995  jako specializovaná státní banka, zajišťující financování exportních aktivit našich vývozců za podmínek srovnatelných s vyspělými zeměmi Evropy. Zakladatelem banky byl stát zastoupený Ministerstvem financí, Ministerstvem průmyslu a obchodu, Ministerstvem hospodářství, Ministerstvem zemědělství,  Ministerstvem zahraničních věcí a Exportní garanční a pojišťovací společností, a.s. Současná akcionářská struktura ČEB: stát 71,4 % akcií (akcionářská práva státu vykonávají – MF 37,1%, MPO 21,4%, Ministerstvo zahraničních věcí 8,6%, Ministerstvo zemědělství 4,3%), EGAP, a.s. 28,6%.

Během doby své činnosti uzavřela ČEB smlouvy na podpořené  financování vývozu v objemu 122 mld. Kč.; z tohoto objemu činily 90% smlouvy o poskytnutí úvěru, 10% smlouvy o vystavení záručních listin.  84% tvořily smlouvy s velkými podniky, 16% s MSP. Hlavní cílové země vývozu byly Turecko, Slovensko, SRN, Čína, Bělorusko a  dalších 47 zemí světa. Z hlediska druhů vyváženého zboží tvořily z uvedeného ukazatele 39% strojírenské zařízení a výrobky, 29% smlouvy v oblasti energetického strojírenství, 13% dopravní a přepravní technika. Zatímco v roce 1998 činil stav poskytnutých úvěrů 8 481 mil. Kč, v roce 2004 dosáhl tento ukazatel hodnoty 22 222 mil. Kč. Bilanční suma v roce 1995 činila 1 659,8 mil Kč., v roce 2004 dosáhla hodnoty 27 410 mil. Kč, což řadí ČEB na 10. místo mezi českými bankami.

Rekapitulace

Rok 1995 byl rokem vytváření pevných základů ČEB, rokem její identifikace v tuzemském i zahraničním bankovním prostředí a rokem budování odborného personálního a technického zázemí. V roce 1996 měli vývozci k dispozici již omezenou nabídku bankovních produktů. Museli se spokojit s refinančním úvěrem bance vývozce, nebo s přímým úvěrem zahraniční osobě (buď přímo dovozci, ale zpravidla bance dovozce). Cílovou skupinou domácích vývozců byly společnosti s dlouhou vývozní tradicí a exportující do zahraničí zejména zboží investičního charakteru, případně velké dodávky dopravních a přepravních prostředků. Bylo také nezbytné položit na základě poptávky vývozců základy úvěrových linek do teritorií s růstovým potenciálem českého vývozu, ve kterých však  existoval vyšší stupeň vývozních úvěrových rizik.

Na přelomu let 1998 a 1999 byl úspěšně završen záměr vytvořit z ČEB banku schopnou vyhovět potřebám co možná nejširšího spektra vývozců jak co do jejich velikosti, tak i co do objemu jejich finanční potřeby napříč odvětvími a segmenty. ČEB byla schopna ve spolupráci s pojištěním EGAP zajistit financování exportu prakticky do všech významných cílových zemí vývozu a v neposlední řadě poskytnout komplexní služby od předložení nabídky a poskytnutí garancí přes financování výroby pro export až po klasický exportní úvěr.
Na konci roku 2004 dospěl do konečné fáze jeden z největších projektů, které Česká exportní banka financovala úvěrem ve výši 100 miliónů EUR. Byla spuštěna unikátní jednotka na zpracování plynu v ruském Sosnogorsku, jejíž výstavba probíhala v režii Škoda JS za účasti desítek dalších českých podniků.

ČEB, a.s. zajistila financování vč. zajištění záruk pro dva nejvýznamnější projekty realizované akciovou společností ŠKODAEXPORT na počátku třetího tisíciletí - tepelných elektráren Shen-tou (Čínská lidová republika) a Afsin Elbistan (Turecko).

Česká exportní banka dále pokračuje v otevírání nových trhů a příležitostí pro české firmy v zemích SNS, zejména ve Střední Asii, na Balkáně, na Dálném Východě a rodí se nový projekt v Latinské Americe. Jako příklad financování investice v zahraničí lze uvést vstup společnosti Energo-Pro do privatizace soustavy elektráren na kaskádě vodních děl v Bulharsku v řádu mnoha set miliónů korun.

Současnost

V České exportní bance probíhají od roku  2004 vnitřní změny, jejichž cílem je zvýšení podpory českých subjektů při pronikání na zahraniční trhy nejen v oblasti vývozu zboží, ale stále sílícího trendu k investičním aktivitám českých firem. Tomu odpovídá také současný aktivní přístup ČEB k trhu a práce se stávajícími a potenciálními klienty.

V roce 2004 se meziroční celkový stav poskytnutých úvěrů ČEB zvýšil o 5,5%. Z toho 66,3% tvořily přímé odběratelské úvěry zahraničním právnickým osobám - korporacím, 21% refinanční odběratelské úvěry - bankám, 6% přímé úvěry investorovi. Z 81% se jedná o úvěry se splatností nad 5 let, 13% tvoří úvěry krátkodobé se splatností do 1 roku. Zajímavý je i  vývoj  struktury stavu úvěrů: meziroční nárůst podílu předexportních úvěrů činí 36% a meziroční nárůst podílu úvěrů na financování investic českých podniků v zahraničí činí 38%. V roce 2004 ČEB poprvé poskytla českému vývozci úvěr na financování investice do celé výrobní linky v tuzemsku určené pro výrobu exportního zboží. Je to změna proti dosavadnímu stavu, kdy se financovaly přímé náklady spojené s výrobou konkrétního zboží.

Perspektiva

Generální ředitel banky Josef Tauber shrnul bilanci a perspektivy ČEB takto: „Náš stát musí být schopen  českým firmám zajistit stejné podmínky, jako mají výrobci v ostatních zemích Evropské unie. A k tomu práce České exportní banky jako součásti státní proexportní politiky  bezesporu přispívá. ČEB je připravena  beze zbytku naplňovat své jedinečné poslání: efektivně podporovat české exportéry, kteří tvoří páteř české ekonomiky a zajišťují práci  pro více než milión lidí.
Česká exportní banka přistoupila v roce 2004 ke komplexní strategické změně.  Pohled do historie banky ukazuje,  že se nám uplynulých deset let dobře dařilo reagovat na vývoj  v domácím a zahraničním ekonomickém prostředí a na měnící se  potřeby  podnikatelů. Do budoucna bychom však chtěli více. Na změny vnějšího prostředí chceme reagovat pokud možno  s předstihem, vytvářet příznivé prostředí pro exportní podnikání a otevírat exportní příležitosti v blízkém a vzdáleném zahraničí . Našim ambiciózním cílem  je, aby nám rostly nové firmy s dynamickým exportním potenciálem. K tomu rozvineme synergie s ostatními institucemi státní podpory podnikání, zejména s EGAP, ČMZRB, Czech Trade a s podnikatelskými svazy a organizacemi.“  

 

Zdroj: Tisková zpráva České exportní banky