Kdo platí nejvíce na povinném pojistném?

16.01.2015 | , Finance.cz
DANĚ


Přestože je sazba sociálního a zdravotního pojištění pro všechny zaměstnance a všechny OSVČ stejná, tak někteří občané platí na povinném pojistném efektivně více než jiní. Jak je to možné? Podívejme se na praktické výpočty dle legislativy roku 2015.

Někteří zaměstnanci a OSVČ odvádí efektivně na povinném pojistném více než většina zaměstnanců a živnostníků.

OSVČ s nízkým ziskem

Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) platí na sociálním 29,2 % z vyměřovacího základu. Na zdravotním pojištění platí OSVČ 13,5 % z vyměřovacího základu. Vyměřovacím základem je přitom polovina daňového základu. Když je však skutečný vyměřovací základ nižší než minimální vyměřovací základ pro placení sociálního a zdravotního pojištění, tak je potřeba odvést povinné pojistné z minimálního vyměřovacího základu.

  • Minimální vyměřovací základ u sociálního pojištění za celý rok 2015 činí 79 836 Kč.
  • Minimální vyměřovací základ u zdravotního pojištění za celý rok 2015 činí 159 666 Kč.

OSVČ s nízkým ziskem, tak mají vyšší efektivní sazbu povinného pojistného než ostatní OSVČ.

Praktický příklad 1)

Živnostník pan Černý bude mít příjem za rok 2015 ve výši 680 000 Kč a výdaje ve výši 320 000 Kč. Pan Černý vede daňovou evidenci. Jaká je efektivní sazba souhrnného pojistného pana Černého? Vyměřovací základ pana Černého je vyšší než minimální vyměřovací základ pro placení sociálního a zdravotního pojištění. Povinné pojistné se vypočítá ze skutečného vyměřovacího základu.

Text Částka

Příjem

680 000 Kč

Výdaj

320 000 Kč

Hrubý zisk (příjem - výdaj)

360 000 Kč

(680 000 Kč - 320 000 Kč)

Skutečný vyměřovací základ

180 000 Kč

(360 000 Kč x 50 %)

Zdravotní pojištění za rok 2015

24 300 Kč

(180 000 Kč x 13,5 %)

Sociální pojištění za rok 2015

52 560 Kč

(180 000 Kč x 29,2 %)

Souhrnné povinné pojistné za rok 2015

76 860 Kč

(24 300 Kč + 52 560 Kč)

Efektivní sazba povinného pojistného

21,35 %

(76 860 Kč: 360 000 Kč)

vlastní výpočet autora

Pan Černý zaplatí na povinném pojistném 21,35 % z dosaženého hrubého zisku. Efektivní sazba povinného pojistného v případě pana Černého je 21,35 %.

Praktický příklad 2)

Paní Zelená bude mít příjmy za rok 2015 ze samostatné výdělečné činnosti ve výši 240 000 Kč. Skutečné výdaje má paní Zelená nízké, proto uplatní výdaje 60% výdajovým paušálem (ostatní živnost). Jakou efektivní sazbu povinného pojistného má paní Zelená? Skutečný vyměřovací základ 48 000 Kč (240 000 Kč - (50 % x (240 000 Kč x 60 %) je nižší než minimální vyměřovací základ pro placení sociální a zdravotního pojištění. Zdravotní pojištění i sociální pojištění za rok 2015 se bude počítat z minimálních vyměřovacích základů.

Text Částka

Příjem

240 000 Kč

Výdaj

144 000 Kč
(240 000 Kč x 60 %)

Hrubý zisk (příjem - výdaj)

96 000 Kč

(240 000 Kč - 144 000 Kč)

Skutečný vyměřovací základ

48 000 Kč

(96 000 Kč x 50 %)

Zdravotní pojištění za rok 2015

21 555 Kč

(159 666 Kč x 13,5 %)

Sociální pojištění za rok 2015

23 313 Kč

(79 836 Kč x 29,2 %)

Souhrnné povinné pojistné za rok 2015

44 868 Kč

(21 555 Kč + 23 313 Kč)

Efektivní sazba povinného pojistného

46,74 %

(44 868 Kč: 96 000 Kč)

vlastní výpočet autora

Paní Zelená zaplatí za rok 2015 na povinném pojistném 44 868 Kč, což je 46,74 % z dosaženého hrubého zisku. Paní Zelená odvádí povinné pojistné z minimálního vyměřovacího základu. Z důvodu nízkého hrubého zisku je efektivní sazba povinného pojistného 46,74 %, což je více než dvojnásobně více než v případě pana Černého.

Zaměstnanec na zkrácený úvazek s příjmem do minimální mzdy

Zdravotní pojišťovna musí vždy za zaměstnance obdržet minimálně zdravotní pojištění ve výši 1 242 Kč (13,5 % z 9 200 Kč). Když zaměstnanec pracuje na zkrácený úvazek a měsíční mzda je v roce 2015 nižší než minimální měsíční mzda 9 200 Kč, tak je dopočet na zdravotním pojištění do částky 9 200 Kč na straně zaměstnance. Zaměstnavatel samozřejmě může dobrovolně tento dopočet za zaměstnance hradit. Zaměstnavatel odvádí na zdravotním pojištění 9 % z hrubé mzdy zaměstnance. Dopočet do minima se neprovádí u zaměstnanců, kteří jsou současně státními pojištěnci (např. studenti, penzisté nebo ženy na rodičovské dovolené).

Praktický příklad 1)

Zaměstnanec pan Novák má hrubou mzdu 25 000 Kč. Kolik zaplatí na povinném pojistném pan Novák? Pro zjednodušení zohledňujeme pouze povinné pojistné placené zaměstnancem.

Text Částka

Hrubá mzda

25 000 Kč

Sociální pojištění

1 625 Kč

(25 000 Kč x 6,5 %)

Zdravotní pojištění

1 125 Kč

(25 000 Kč x 4,5 %)

Souhrnné pojistné placené panem Novákem

2 750 Kč

(1 625 Kč + 1 125 Kč)

Efektivní sazba povinného pojistného

11,0 %

(2 750 Kč: 25 000 Kč)

vlastní výpočet autora

Praktický příklad 2)

Paní Modrá má hrubou měsíční mzdu 7 500 Kč. Paní Modrá pracuje na zkrácený úvazek. Kolik odvede ze mzdy na souhrnném pojistném paní Modrá?

Text Částka

Hrubá mzda

7 500 Kč

Sociální pojištění

488 Kč

(7 500 Kč x 6,5 %)

Zdravotní pojištění

567 Kč

(1 242 - (7 500 Kč x 9 %)

Souhrnné pojistné placené panem Novákem

1 055 Kč

(488 Kč + 567 Kč)

Efektivní sazba povinného pojistného

14,1%

(1 055 Kč: 7 500 Kč)

vlastní výpočet autora

Efektivní sazba povinného pojistného je u paní Modré vyšší o 3,1 % oproti panu Novákovi. Důvodem je skutečnost, že zdravotní pojištění musí být vždy odvedeno alespoň z minimální mzdy a paní Modrá pracuje na zkrácený úvazek. Přitom paní Modrá není pro účely placení zdravotního pojištění považována za státního pojištěnce.

Autor článku

Petr Gola

Petr Gola


Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 0
Hlasováno: 0 krát

Články ze sekce: DANĚ