Nejvýkonnější evropské ekonomiky

Výsledný index konkurenceschopnosti je založen na hodnocení jednotlivých 27 členských zemí EU v sedmi pilířích. Pořadí jednotlivých zemí v jednotlivých pilířích je přitom ovlivněno celou řadou proměnných. Sedm klíčových pilířů pro konkurenceschopnost národní ekonomiky jsou:

• Podnikatelské prostředí.

Čím lepší a jednodušší podmínky k podnikání firmy a podnikatelé mají, tím lépe. Snižování povinné administrativy, státní regulace a zlepšování legislativy upracující podnikání, to jsou cesty, jak podpořit domácí ekonomiku.

• Digitální aganda.

Nové technologie vládnou byznysu. Informační, komunikační a digitální technologie se podílejí na růstu produktivity a výkonností národní ekonomiky.

• Inovace

Předpokladem inovací, nových pracovních postupů, zlepšení současných výrobních procesů a systémů či výroby nových produktů je především výzkum a vývoj. Dlouhodobá orientace zemí na výzkum a vývoj je správnou cestou. Co nejvyšší finanční podpora i ze strany veřejného sektoru je žádoucí.

• Vzdělávání

Největším aktivem úspěšných firem jsou její schopní zaměstnanci. V dnešním globálním světě musí být zaměstnanci připraveni se učit celý život. Kvalita vysoškolského vzdělání, stejně tak praktického a celoživotního vzdělávání, je pro budoucnost země nesmírně důležitá.

• Flexibilita trhu práce

Pružný trh práce pomáhá snižovat nezaměstnanost. Příliš svázaná legislativa upracující pracovně-právní vztahy zaměstnavatelům výrazně komplikuje personální politiku, v důsledku čehož často váhají s přijmutím nového zaměstnance.

• Sociální soudržnost

Aktivní státní sociální politika je velmi důležitá. Pomáhá udržovat přiznivé prostředí ve společnosti. Snižovat chudobu, sociální vyřazení či nepřiměřený růst příjmových rozdílů je úkolem pro vlády všech vyspělých zemí EU.

• Udržitelnost životního prostředí

Všechny činnosti vedoucí k růstu životní úrovně je nutné provádět s ohledem na životní prostředí, aby současné generace nežily na úkor příštích generací. Zdravé životní prostředí pomáhá snižovat nemocnost a zvyšovat produktivitu práce.

Země Skandinávie hrají prim

Index konkurenceschopnosti je nejvyšší pro rok 2012 v zemích Skandinávie. Švédsko, Finsko a Dánsko obsadily první tři místa. Na dalších předních místech jsou Nizozemí, Rakousko a Německo. Severské země mají mnoho společného. Vysokou finanční podporu vývoje a výzkumu, kvalitní školství, výborné podnikatelské prostředí s dostatečnou konkurencí, orientaci na nové vyspělé technologie a inovace, aktivní a propracovanou sociální politiku a ochranu životního prostředí. Země Skandinávie se dle mnoha respektovaných ekonomických žebříků umísťují na předních místech. Horší hodnocení má i Malta, Kypr, Řecko či Itálie.

• Poslední tři místa patří Řecku, Rumunsku a Bulharsku.

Jak si stojí Česko?

Česko má pro rok 2012 z členských zemí EU 16. nejvyšší index konkurenceschopnosti. Nejlepší dílší hodnocení má Česko v oblasti sociální soudržnosti (11. místo) a nejhorší dílčí hodnocení v oblasti udržitelnosti životního prostředí (22. místo). Celkově je Česko hodnoceno jako otevřená ekonomika s nízkými mzdovými rozdíly a s efektivním trhem práce.

Pramen: Světové ekonomické fórum „Europe 2020 Competitiveness Report“