Jak může podnikatel „zaměstnat“ manželku?

14.11.2011 | , Firemnifinance.cz
FIREMNI FINANCE - NEPOUŽÍVAT


Podnikatel fyzická osoba nemůže zaměstnávat svoji manželku, protože v zákoníku práce je uvedeno, že pracovněprávní vztah nemůže být mezi manžely. Řešením v takových případech je spolupráce. Co musí manželka splnit a jaké má povinnosti?

Zákaz zaměstnání manželky (manžela) se vztahuje pouze na fyzické osoby. V § 318 zákoníku práce je přitom uvedeno, že pracovněprávní vztah nemůže být mezi manžely.  Když manžel vlastní nebo je společníkem např. společnosti s ručením omezeným, tak může manželku zaměstnat. Pracovní smlouva je totiž v tomto případě uzavřena mezi právnickou osobou a fyzickou osobou. Jak však má postupovat osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ), když chce manželku „zaměstnat“? Řešením je spolupracující osoba.

Jaké výhody přináší spolupráce?

Spolupracující osobou se mohou stát všechny osoby, které žijí s podnikatelem ve společné domácnosti (děti, manželka i jiné osoby). V případě, že manželka pomáhá podnikateli s výkonem samostatné výdělečné činnosti, tak je spolupráce jediným řešením, jak danou pomoc mít „papírově“ v pořádku. Spolupráce je pro manželku jednodušší. Přestože bude manželka pro daňové povinnosti vedena jako OSVČ, tak nemusí mít živnostenské oprávnění. Manžel může vykonávat řemeslnou živnost a manželka nemusí mít žádné oprávnění. Dále je spolupráce výhodná z daňového hlediska, neboť dochází k daňové optimalizaci. Spolupráce je tedy výhodná, když má manželka nízký příjem ze zaměstnání, kde nemůže v plné výši uplatnit slevy na dani (např. na poplatníka) či nezdanitelné položky (např. penzijní a životní pojištění). Spolupráce je i výhodná, jestliž jsou oba manželé OSVČ a jeden z nich je ve ztrátě, převedením příjmů ze ziskové činnosti se rovněž snižuje celková daňová povinnost rodiny.

Jak se rozděluje příjem?

Roční příjem se rozděluje v dohodnutém poměru.

  • Na manželku však nelze rozdělit více než 50 % příjmů, přičem maxilmálně lze na manželku převést 540 tisíc Kč za rok. Když spolupráce trvá pouze několik měsíců v roce, tak lze za každý započatý měsíc spolupráce převést maximálně 45 tisíc Kč.
  • Na ostatní osoby žijící s podnikatem v domácnosti nelze rozdělit více než 30 % příjmů, přičemž maximálně lze na ostatní osoby převést příjmy do výše 180 tisíc Kč za rok. Když spolupráce trvá pouze několik měsíců v roce, tak lze za každý započatý měsíc spolupráce převést maximálně 15 tisíc Kč.

Zákonné povinnosti spolupracující osoby

Spolupracující manželka (manžel) má stejné povinnosti jako manžel. Pro výpočet daně z příjmu fyzických osob, sociálního a zdravotního pojištění je spolupracující osoba vedena jako OSVČ. U finančního úřadu, OSSZ a příslušné zdravotní pojišťovny je tedy zapotřebí plnit oznamovací povinnosti, podat daňová přiznání a odvést řádně a včas daně a pojistné.

Praktický příklad: Paní Modrá pracuje za minimální mzdu 8 000 Kč. Pomáhá však manželovi ve výkonu jeho samostatné výdělečné činnosti. Proto se pan Modrý rozhodne, že od 1. ledna 2011 bude paní Modra spolupracující osobou. Do 8 dní tedy paní Modrá oznámí tuto skutečnost na finančním úřadu, OSSZ a zdravotní pojišťovně. Paní Modrá si nemusí vyřizovat živnostenské oprávnění. Protože paní Modrá je zaměstnána, tak bude spolupráce vedlejším zrojem příjmu, což přináší výhody pro účely platby sociálního a zdravotního pojištění. Paní Modrá nemusí totiž odvádět zálohy na sociálním a zdravotním pojištění.

Příjem pana Modrého za rok 2011 dosáhne 900 tisíc Kč a výdaje 360 tisíc Kč. Na manželku paní Modrou převede pan Modrý 10 % svého zisku. Paní Modrá si sníží v daňovém přiznání základ daně o 12 000 Kč na penzijním a 12 000 Kč na životním pojištění.

Povinné odvody paní Modré za rok 2011

  • Na zdravotním pojištění zaplatí paní Modrá 3 645 Kč ((90 000 Kč – 36 000 Kč) x 50 % x 13,5 %). Při vedlejší činnosti se zdravotní pojištění doplatí dle skutečně dosaženého zisku, není potřeba dodržet minimální vyměřovací základ.
  • Na sociálním pojištění neodvede paní Modrá ničeho, protože ze spolupráce nepřekročí její zisk 59 373 Kč. Při vedlejší činnosti se totiž do limitu sociální pojištění neodvádí.
  • Na dani z příjmu odvede paní Modrá 150 Kč. Daňový základ činí 182 640 Kč (128 640 Kč ze zaměstnání + 54 000 Kč ze spolupráce).  Po uplatnění nezdanitelných položek a zaokrouhlení činí daňový základ 158 600 Kč. Na dani z příjmu odvede paní Modrá pouze 150 Kč ((158 600 Kč x 15 %) – 23 640 Kč).

Spolupráce tedy přinesla manželům Modrým značnou finanční úsporu, celkem 15 834 Kč.

  • Na zdravotním pojištění se zaplatilo stejně (kdyby neodvedla zdravotní pojištění paní Modrá, tak by o stejnou částku zaplatil na zdravotním pojištění více pan Modrý).
  • Na sociálním pojištění však manželé Modří ušetřili 7 884 Kč (54 000 Kč x 50 % x 29,2 %). Paní Modrá z daného zisku sociální pojištění neplatila, pan Modrý by musel.
  • Na dani z příjmu fyzických osob ušetřili 7 950 Kč. Pokud by pan Modrý nepřevedl „zisk“ 54 000 Kč na manželku, tak by z této částky zaplatil na dani z příjmu 8 100 Kč (54 000 Kč x 15 %). Paní Modrá však odvede na dani pouze 150 Kč.

Autor článku

Petr Gola

Petr Gola

Články ze sekce: FIREMNI FINANCE - NEPOUŽÍVAT