Rychle rostoucí ekonomiky včetně České republiky mají dobré předpoklady přečkat i další ekonomickou bouři bez úhony

25.10.2011 | , Firemnifinance.cz
FIREMNI FINANCE - NEPOUŽÍVAT


Hrubý domácí produkt rychle rostoucích ekonomik se v letošním i příštím roce zvýší zhruba o 6 %. Neřízená dluhová krize eurozóny by mohla růst hrubého domácího produktu rychle rostoucích ekonomik snížit v příštím roce na 4 %. Nová prognóza Ernst & Young se zaměřuje na 25 rychle rostoucích ekonomik včetně České republiky, jejichž význam v mezinárodním měřítku posiluje díky  rostoucímu podílu na světovém hospodářství.

Rozložení sil v globální ekonomice v poslední době zaznamenává stále výraznější změny – na scéně se objevuje skupina rychle se rozvíjejících zemí, které atakují pozice po léta zastávané vyspělými státy. Podle čtvrtletní prognózy Ernst & Young, která se zaměřuje na nově nastupující ekonomiky (Rapid Growth Markets Forecast), by se měl hrubý domácí produkt (HDP) těchto rychle rostoucích zemí v letošním roce zvýšit průměrně o 6,2 %. Porostou tedy pravděpodobně téměř čtyřikrát rychleji než stagnující eurozóna.

Důležitost rozvíjejících se ekonomik se zvyšuje spolu s tím, jak roste jejich podíl na světovém hospodářství a jejich globální vliv,“ říká Rain Newton-Smith, který se na přípravě prognóz podílí jako hlavní ekonomický poradce Ernst & Young. „Zatímco vyspělé státy bojují se slabým ekonomickým růstem, nastupující ekonomiky mají šanci přečkat i další ekonomickou bouři bez úhony.

Jaký vliv bude mít zpomalení globální ekonomiky na rychle rostoucí trhy?

Závislost rozvíjejících se ekonomik na obchodu s jejich vyspělejšími partnery se od roku 2005 postupně snižuje, tak jak klesá podíl vyspělých ekonomik na světovém hospodářství a jak se zvyšuje domácí poptávka na rychle rostoucích trzích. Nicméně export do rozvinutých zemí pro rychle rostoucí ekonomiky stále představuje téměř 15 % jejich HDP.

Rychle rostoucí trhy samozřejmě nejsou vůči globálním ekonomickým rizikům imunní,“ říká Jan Fanta, partner podnikového poradenství a řízení rizik Ernst & Young v České republice. „Ale mají velice dobré předpoklady tyto problémy zvládnout.

Prognóza Ernst & Young předpokládá, že pokud by se eurozóně nepodařilo řízeně zvládnout dluhovou krizi některých jejích členů a upadla by do další recese a pokud by v následujících dvou letech stagnoval růst americké ekonomiky, HDP rychle rostoucích zemí by se v roce 2013 zvýšil průměrně pouze o 3,2 %. Rostly by tedy podstatně pomalejším tempem, než je v současnosti odhadovaných 6,8 %, nicméně stále se jedná o růst, který jim vyspělé ekonomiky mohou jen závidět.  

Tento negativní scénář by měl výrazný dopad nejen na státy ve střední a východní Evropě včetně České republiky, které mají se svými sousedy úzké obchodní vazby, ale také na vývozce ropy a dalších komodit, jako jsou Rusko, Brazílie nebo Chile. Jejich export by totiž znehodnocovaly klesající ceny i menší poptávka,“ komentuje Jan Fanta. Výrazně by utrpěly i další státy provázané se světovou ekonomikou úzkými obchodními a finančními vazbami, například Korea nebo Singapur. „Naproti tomu dopad na země jako Čína nebo Indie by byl menší, což je dáno mimo jiné velikostí jejich domácího trhu a pozitivním efektem nižších cen ropy a dalších komodit.“

Česká republika – vyhlídky exportu se zhoršují, spotřeba domácností stagnuje

Růst české ekonomiky ztratil ve druhém čtvrtletí letošního roku dynamiku. Oproti prvnímu čtvrtletí, kdy se HDP zvýšil o 0,9 %, bylo tempo jeho růstu pouze 0,1%. V posledních měsících se navíc výrazně zhoršily vnější ekonomické podmínky, takže se ve druhém pololetí očekává citelný útlum zahraniční poptávky. S ohledem na tyto faktory předpokládáme pro letošní rok 2,0% růst HDP a velmi podobný je i náš odhad pro rok 2012 (2,1 %).

Minimální růst exportu se odráží v pomalejším zvyšování průmyslové výroby a snížení míry využití průmyslových kapacit. V této souvislosti očekáváme, že objem investic letos vzroste pouze o 2,0 %,“ říká Jan Fanta.

Míra nezaměstnanosti v České republice od začátku letošního roku setrvale klesala až do července, nicméně v srpnu začala růst. Ve druhém pololetí se očekává stabilní míra nezaměstnanosti, průměr za celý rok 2011 se odhaduje na 8,6 %, což by byl lepší výsledek než v minulém roce, kdy byla nezaměstnanost 9%. Objem maloobchodního prodeje nevykázal ve druhém čtvrtletí žádné zlepšení, důvěra spotřebitelů byla letos v srpnu téměř na stejně nízké úrovni jako v prvním čtvrtletí 2009.

Schodek státního rozpočtu se letos zatím snižuje. V červenci a srpnu také pokračoval pokles výnosů českých státních dluhopisů. Očekáváme, že za letošní rok schodek státního rozpočtu klesne na 4,4 % HDP a v příštím roce pod 4 %,“ dodává Jan Fanta.

Potenciál rychle rostoucích ekonomik pro další desetiletí

Tyto země mají přes výrazný růst, který zažívají v posledních letech, stále velký ekonomický potenciál. Motorem jejich dalšího rozvoje bude pokračující industrializace a urbanizace, spolu s růstem počtu obyvatel a posilováním střední třídy. Díky efektivnějšímu ekonomickému řízení a politické stabilitě, vysoké míře investic a úspor a relativně nízkým veřejným dluhům jsou tyto země atraktivní pro investice západních korporací, jejichž domácí trhy nerostou a které mají zájem investovat v ekonomikách s větším růstovým potenciálem.

Objem přímých zahraničních investic v rychle rostoucích ekonomikách se zvýšil z 205 miliard amerických dolarů v roce 2000 na 444 miliard amerických dolarů v roce 2010. Do těchto zemí dnes plyne asi polovina veškerých přímých zahraničních investic. „Přímé zahraniční investice, to už dávno není jednosměrná cesta – samy nastupující ekonomiky hrají v rozvinutých zemích stále významnější roli mezinárodního investora, protože jejich přední společnosti skupují své západní konkurenty,“ říká Jan Fanta.

Další cesta nebude snadná

I když jsou perspektivy rychle rostoucích ekonomik celkově pozitivní, jedna věc je jistá: ani jejich další vývoj nebude bezproblémový,“ upozorňuje Jan Fanta. „Tyto státy budou muset překonat řadu překážek, aby si zajistily úspěšný ekonomický růst.“  K nejvýznamnějším potenciálním problémům, které by mohly ohrozit rozvoj těchto trhů a s nimiž bude nutné se vypořádat, patří inflační tlaky v případě „přehřátí“ ekonomiky, dopady, které má příliv kapitálu na konkurenceschopnost výrobních odvětví, a vybudování kvalitní infrastruktury (fyzické i znalostní), která umožní dlouhodobý růst.

Optimistický výhled rychle rostoucích ekonomik

Perspektivy globální ekonomiky jsou velmi nejisté, vyspělým zemím hrozí návrat recese, znovu se prohlubuje finanční krize. Nicméně rychle rostoucím trhů se i za těchto nepříznivých podmínek daří rozvíjet jejich vlastní ekonomický potenciál. A většina z nich navíc má finanční zdroje, které jim v případě potřeby pomohou zajistit ekonomický růst a ochránit vlastní bankovní sektor před nejhoršími důsledky finanční krize.

Autor článku

Redakce

Články ze sekce: FIREMNI FINANCE - NEPOUŽÍVAT