Příklady ke změnám v zákoně o dani z přidané hodnoty

14.06.2011 | , Firemnifinance.cz
FIREMNI FINANCE - NEPOUŽÍVAT


Daň z přidané hodnoty byla za poslední měsíce nejvíce diskutovanou. Podívejme se na konkrétní dopady jednotlivých změn s uvedením příkladů.

Novela ZDPH vychází ze zákona č. 47/2011 Sb..Jde o nejrozsáhlejší a nejvýznamnější změny v oblasti DPH od vstupu České republiky do Evropské unie a účinnosti současného zákona o DPH. Zahrnuje změny, které přináší novela Směrnice Rady 2006/112/ES, ale i některé instituty, které tato Směrnice umožnila členským státům zavést na dobrovolné bázi.

Významné změny novely se týkají nároku na odpočet daně z přidané hodnoty. Změnily se obecné podmínky pro uplatňování nároku na odpočet daně, korekce nároku na odpočet daně u pořizovaného majetku a úpravy odpočtu daně u dlouhodobého majetku.


Nárok na odpočet daně – jeho vznik, rozsah a podmínky pro jeho uplatnění


Podmínky pro uplatnění nároku na odpočet stanoví § 72 až 79 novelizovaného ZDPH. Novelizovaná ustanovení přinesla zásadní změny v základní zásadě nároku na odpočet daně a možnosti uplatnění odpočtu daně. Základní zásada nyní stanoví, že nárok na odpočet daně je možné uplatnit pouze u daně, která byla uplatněná podle zákona o DPH. V případě, že bude poskytovatelem plnění uplatněna chybná daň, není možné odpočet daně uplatnit. Tuto zásadu je nutné respektovat ve všech případech nesprávně stanovené daně, včetně uplatnění nesprávné výše sazby daně.

Převyšuje-li výše daně uvedená na daňovém dokladu výši daně, která je v souladu se ZDPH, příjemce plnění je oprávněn uplatnit nárok na odpočet pouze ve výši, která je v souladu se zákonem o dani z přidané hodnoty. Naopak je-li částka daně uvedená na daňovém dokladu nižší, než která má být uplatněna podle ZDPH, je plátce oprávněn uplatnit nárok na odpočet daně jen ve výši, která je uvedena na daňovém dokladu.


  • Příklad: Pan Petr podniká a je plátcem DPH. Od svého dodavatele, který je také plátcem DPH, v červnu  2011 nakoupil odborné knihy. Z pohledu daně z přidané hodnoty se jedná se o tuzemské zdanitelné plnění, které podléhá snížené sazbě daně 10 %. Dodavatel ale na daňový doklad chybně uvedl sazbu daně 20 % a její odpovídající výši daně. Pan Petr si jako příjemce plnění může nárokovat pouze výši daně, která odpovídá snížené sazbě daně.
  • Doporučení: Aby si pan Petr mohl uplatnit správnou výši odpočtu daně, měl by požádat svého dodavatele o vystavení opravného daňového dokladu.


Podmínka držení daňového dokladu pro možnost uplatnění nároku na odpočet daně


Novela zákona zavedla pro uplatnění nároku na odpočet daně u transakcí s místem plnění v České republice podmínku držby daňového dokladu.  Z časového hlediska se možnost uplatnit vzniklý nárok na odpočet posouvá až na zdaňovací období, kdy plátce obdržel daňový doklad. Plátce je povinen prokázat, že v daném období měl daňový doklad. Jakým způsobem toto prokáže není ze zákona zřejmé. Doporučuje se označit přijaté daňové doklady datumovým razítkem s datem přijetí, případně i parafou odpovědného zaměstnance.  

Daňové doklady lze zasílat emailem i bez tzv. elektrického podpisu. V tomto případě je však musí odběratel vždy vytisknout a nakládat s nimi jako s papírovými doklady, které mu přijdou poštou. 


  • Příklad: Pan Pavel podniká a je plátcem DPH. Prodal zboží panu Josefovi (také plátce DPH). Datum zdanitelného plnění uvedené na faktuře je 26. 5. 2011, ovšem daňový doklad je panu Josefovi doručen až 1. 6. 2011. Pan Josef může uplatnit nárok na odpočet daně nejdříve k datu 1. 6. 2011, tedy v daňovém přiznání za měsíc červen (pokud je měsíčním plátcem DPH) nebo za 2. čtvrtletí 2011 (pokud je čtvrtletním plátcem DPH).
  • Doporučení: Pro prokázání data přijetí daňového dokladu označí pan Josef fakturu razítkem s datem obdržení, případně jeho podpisem.

U přijatých přeshraničních plnění v rámci Evropské unie (a u tzv. tuzemského reverse dle § 92a až 92e ZDPH) není nutnou podmínkou nároku na odpočet daně držení daňového dokladu. Nadále platí, že podmínkou pro uplatnění nároku na odpočet daně je přiznání této daně na výstupu. Nárok na odpočet bude prokazovat samozřejmě prvotně daňovým dokladem, nicméně jej plátce nemá k dispozici, lze nárok prokázat i jiným způsobem.

Další významnou změnou v uplatňování nároku na odpočet daně je skutečnost, že daňový doklad musí nyní striktně obsahovat daňové identifikační číslo (dodavatele i odběratele, pokud tak zákon ukládá) anebo údaje rozhodné pro výpočet daně (např. základ daně). Jestliže bude na dokladu některý z údajů chybět, nelze nárok na odpočet daně v žádném případě uplatnit. Nárok na odpočet daně by byl možný pouze v případě odstranění těchto nedostatků, a to ke dni jejich odstranění.

Dále byly novelizovány u odpočtu daně následující oblasti:

  • odpočet daně u majetku využívaného i pro neekonomickou činnost,
  • odpočet daně u dárků malé hodnoty a vzorků.

 

Autor článku

Veronika Tomanová