Jaké jsou lhůty pro placení daní od ledna 2011

11.12.2010 | , Firemnifinance.cz
FIREMNI FINANCE - NEPOUŽÍVAT


V předchozím článku "Lhůty pro stanovení a placení daně podle daňového řádu" jsme psali o změnách ve lhůtách pro stanovení daně. V tomto článku se podíváme na další změny...

Nový běh lhůty

Nově je v daňovém řádu upraven i případ, kdy se lhůta pro stanovení daně počítá znovu od svého počátku. K tomu může dojít v případě, kdy před uplynutím lhůty pro stanovení daně byla zahájena daňová kontrola, bylo podáno řádné daňové tvrzení nebo oznámena výzva k podání řádného daňového tvrzení. V této situaci začíná běžet nová tříletá lhůta ode dne, kdy byl příslušný úkon učiněn. Tímto prvním dnem nového začátku lhůty tedy může být den, kdy byla zahájena daňová kontrola nebo kdy bylo podáno řádné daňové přiznání (např. v případě, že nebylo podáno v řádné lhůtě).

V souvislosti se zahájením nového běhu lhůty při zahájení daňové kontroly je nezbytné také zmínit ustanovení § 87 daňového řádu. Tento paragraf dává správci daně možnost zaslat daňovým subjektům, které nekomunikují (jsou nekontaktní) a neumožní tak zahájení daňové kontroly běžným způsobem, výzvu. V této výzvě správce daně určí místo zahájení daňové kontroly, předmět daňové kontroly a lhůtu, ve které je daňový subjekt povinen sdělit správci daně den a hodinu v rámci pracovní doby správce daně, kdy bude připraven k zahájení daňové kontroly. Tato lhůta je 15 dní a nelze ji prodloužit. V odpovědi na výzvu přitom musí daňový subjekt nejen navrhnout den zahájení daňové kontroly, který musí nastat nejpozději 15 den od uplynutí lhůty pro odpověď na výzvu, ale musí jej sdělit správci daně nejméně 3 pracovní dny před navrhovaným termínem zahájení kontroly.

Pokud daňový subjekt ve stanovené lhůtě neodpoví na výzvu řádně (tj. bez uvedení závažných důvodů, případně nesplní-li formální požadavky této výzvy), a tím neumožní ve sděleném termínu zahájit daňovou kontrolu, může správce daně bez provedení daňové kontroly stanovit daň podle pomůcek. Důležité však je, že uplynutí lhůty pro odpověď na tuto výzvu znamená automaticky nové zahájení běhu prekluzivní lhůty pro vyměření daně bez ohledu na to, zda byla daňová kontrola skutečně zahájena.


Přerušení běhu lhůty

Daňový řád navíc obsahuje i přesný výčet případů, kdy může dojít k přerušení běhu lhůty pro stanovení daně. Běh lhůty se přerušuje v případech, kdy probíhá řízení, které je v souvislosti se stanovením daně vedeno před soudem ve správním soudnictví a před Ústavním soudem, nebo řízení o otázce, o níž je příslušný rozhodnout soud a která je nezbytná pro správné stanovení daně. Lhůta se přerušuje rovněž od okamžiku zmeškání odvolací lhůty proti rozhodnutí o stanovení daně až do oznámení rozhodnutí o jejím navrácení v předešlý stav, nebo od marného uplynutí úložní doby až do dne doručení rozhodnutí, kterým je prohlášena neúčinnost doručení rozhodnutí vydaného v nalézacím řízení.

Stejně jako v zákoně o správě daní a poplatků i v daňovém řádu končí lhůta pro stanovení daně nejpozději uplynutím 10 let od jejího původního počátku, tj. od posledního dne lhůty pro podání daňového přiznání nebo ode dne splatnosti daně, u které nevzniká povinnost podat daňové přiznání.


Lhůta pro stanovení daně a trestní řízení

Nově daňový řád upravuje ve dvou samostatných odstavcích § 148 i situace, které souvisejí s daňovými trestnými činy. V prvním odstavci určuje daňový řád pro stanovení daně dvouletou lhůtu po roce, v němž nabylo rozhodnutí trestního soudu právní moci. V tomto případě nehraje roli, zda již uplynula řádná lhůta pro stanovení daně či nikoliv. Další odstavec řeší situaci tzv. účinné lítosti. Daňový subjekt podá řádné daňové tvrzení nebo dodatečné daňové tvrzení a současně tuto daň včetně jejího příslušenství uhradí za účelem splnění podmínek pro zánik trestnosti daňového trestného činu. V tomto případě lze daň z takového daňového tvrzení stanovit bez ohledu na to, zda již uplynula lhůta pro stanovení daně. Trestní řízení však představuje jedinou výjimku, kdy lze po uplynutí deseti let podat řádné nebo dodatečné daňové přiznání a zaplatit daň.


Placení daní

Daňový řád přináší upřesnění i v oblasti placení daní. Lhůta pro placení daně činí 6 let. Nově se však lhůta pro placení daně počítá od skutečného dne splatnosti, a v případě stanovení náhradního termínu pro úhradu daně od tohoto náhradního dne, a nikoliv jako dosud až od konce roku, ve kterém byla daň splatná.

Daňový řád rovněž stanoví případy, kdy úkon správce daně znovu zahájí běh lhůty pro placení daně. Jedná se o zahájení exekučního řízení, zřízení zástavního práva a oznámení rozhodnutí o posečkání.

Běh lhůty pro placení daně se přerušuje po dobu, kdy dojde k vymáhání daně soudem nebo soudním exekutorem, k přihlášení daňové pohledávky do insolvenčního řízení či dražby, případně k daňové exekuci srážkou ze mzdy nebo k dožádání mezinárodní pomoci při vymáhání nedoplatku.

Stejně jako dosud lhůta pro placení daně končí nejpozději uplynutím 20 let od jejího počátku, s výjimkou nedoplatku zajištěného zástavním právem, u něhož právo vymáhat a vybrat nedoplatek zaniká po uplynutí 30 let od zápisu tohoto práva do příslušného veřejného registru.

Všechny díly najdete v sekci Seriály.

Autorka pracuje jako Senior Tax Consultant ve společnosti Apogeo.

Autor článku

Helena Zemanová

Články ze sekce: FIREMNI FINANCE - NEPOUŽÍVAT