Sankce za pozdní úhradu daně a další prohřešky

Podle zákona o správě daní a poplatků se pozdní úhradou daně rozumí nejen pozdní zaplacení daňové povinnosti podle daňového přiznání (viz článek Sankce v daňovém řízení - pokuty, penále a úrok z prodlení), ale také zpoždění při platbě záloh na daň nebo pozdní úhrada daně dodatečně doměřené finančním úřadem.

Pozdní úhrada daně

Za pozdní úhradu vyměří správce daně úrok z prodlení. U výpočtu úroku z prodlení došlo k 1. červenci 2010 ke změně jeho výpočtu. Úrok z prodlení se do 30. června 2010 vypočítával ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o čtrnáct procentních bodu, platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. Tento výpočet úroku z prodlení byl administrativně dost náročný, protože bylo nutné ověřovat výši repo sazby za každé další pololetí prodlení. Proto vstoupilo od 1. července 2010 v platnost nařízení vlády, které nově stanoví, že při prodlení s platbou, které vznikne od 1. července 2010, se použije pouze jedna sazba po celou dobu prodlení, a to repo sazba platná k poslednímu dni předcházejícího pololetí, zvýšená o sedm procentních bodů. Cílem nové právní úpravy je zjednodušit dosavadní poměrně komplikovaný výpočet. Úrok z prodlení se uplatní nejdéle za 5 let.

Daňový řád v zásadě přebírá stávající znění výpočtu úroku z prodlení, takže zde od 1. ledna 2011 ke změnám nedochází.

Do problémů se můžete dostat i díky nevědomosti 

Zde si jen dovolíme poznamenat, že platební výměr na úrok z prodlení nemile překvapil v první polovině roku 2010 mnoho daňových poplatníků, a to právě z důvodu pozdního zaplacení. V roce 2009 totiž došlo ke dvěma změnám od zaběhlého stereotypu v placení daní.

Od roku 1992 do 31. října 2009 se za den platby ve prospěch finančního úřadu považoval den, kdy došlo k odepsání peněz z účtu daňového poplatníka. Od 1. listopadu 2009 však došlo ke změně a nově se za den platby ve prospěch finančního úřadu či jiného orgánu státní správy (např. správa sociálního zabezpečení) považuje až den, kdy je platba připsána na účet finančního úřadu. To způsobilo a stále ještě působí potíže některým poplatníkům, kteří změnu buď vůbec nezaregistrovali, nebo mají stále nastavené příkazy v bance podle starého termínu.

 Dalším vybočením ze zaběhlé praxe bylo prominutí placení záloh v roce 2009, kdy byla v rámci tzv. protikrizových opatření zrušena za jistých podmínek povinnost platit zálohy na daň z příjmů. Mnoho daňových poplatníků však zapomnělo na skutečnost, že pro rok 2010 toto osvobození již neplatí, a proto neuhradili zálohu, splatnou v březnu 2010.

Sankce hrozí i správcům daně

Ačkoliv o tom mnoho lidí neví, dle platných zákonů hrozí sankce nejen daňovým subjektům, ale i správci daně. První sankcí dle zákona o správě daní a poplatků je pokuta za porušení povinnosti mlčenlivosti, kdy za porušení mlčenlivosti lze uložit pokutu také pracovníkovi správce daně, případně třetí osobě, která byla jakkoliv účastna daňového řízení, a to až do výše 500 000 Kč. Daňový řád od 1. ledna 2011 tuto sankci zachovává v nezměněné výši s tím, že porušení mlčenlivosti kvalifikuje jako přestupek a okruh osob rozšiřuje na kteroukoliv fyzickou osobu, která je v daňovém řízení vázána mlčenlivostí.

Další sankcí, kterou lze podle zákona o správě daní a poplatků uplatnit u správce daně, je úrok z přeplatku. Zde zákon odlišuje přeplatek, který zavinil správce daně, a přeplatek, který nebyl vrácen ve lhůtě pro jeho vrácení. Výpočet a výše úroku z přeplatku, zaviněného správcem daně, je stejný jako u úroku z prodlení za pozdní úhradu daně. Úrok z přeplatku, který je vracen po lhůtě pro jeho vrácení, je stanoven ve výši repo sazby ČNB zvýšené o sedm procentních bodů. Daňový řád přejímá výpočet úroku podle zákona o správě daní a poplatků s tím, že používá jedinou výši úroku, a to ve stejné výši, jako úrok z prodlení.

Autorka pracuje pro společnost Apogeo.