Rok fungování nového zákona o auditorech a změny pro rok 2010

17.06.2010 | , Firemnifinance.cz
FIREMNI FINANCE - NEPOUŽÍVAT


Dne 14. dubna 2009 nabyl účinnosti nový zákon o auditorech č. 93/2009 Sb. (dále jen nový zákon), který nahradil doposud platný zákon o auditorech č. 254/2000 Sb. Změny v novém zákoně se dotýkají jak auditorské profese, samotných auditorů, auditorských společností a asistentů auditora, tak i subjektů podléhajících povinnému auditu.

Nový zákon o auditorech přináší následující nejdůležitější změny:

  • osvobození od dílčích písemných auditorských zkoušek a zrušení závěrečné ústní zkoušky,
  • určení auditora a smlouva o povinném auditu,
  • zřízení rady pro veřejný dohled,
  • audit subjektů veřejného zájmu.


Uznávání dílčích písemných auditorských zkoušek a zrušení závěrečné ústní zkoušky

Na základě nového zákona je podle § 8 možné osvobodit asistenta auditora od dílčí písemné auditorské zkoušky, pokud složil vysokoškolskou zkoušku nebo srovnatelnou profesní kvalifikační zkoušku v členském státě v jednom nebo více požadovaných oborech, jejíž rozsah a obsah se v rozhodující části shoduje s oblastmi auditorské zkoušky a pokud byla zkouška složena nejvýše 7 let přede dnem, kdy asistent auditora požádal o vykonání auditorské zkoušky.

Na základě nového zákona, resp. zkušebního řádu Komory auditorů České republiky (KAČR) byla zrušena závěrečná ústní část auditorské zkoušky, kterou v podstatě nahradila 10. dílčí písemná auditorská zkouška Auditing II.


Určení auditora a smlouva o povinném auditu

Nový zákon stanoví, že pokud má účetní jednotka, která je právnickou osobou, povinnost mít účetní závěrku ověřenu auditorem nebo konsolidovanou účetní závěrku ověřenu auditorem, určí auditora její nejvyšší orgán. Nemá-li účetní jednotka nejvyšší orgán nebo auditora tento orgán neurčí, pak ho určí dozorčí orgán této účetní jednotky. Statutární orgán je oprávněn uzavřít smlouvu o povinném auditu pouze s takto určeným auditorem.

Přechodná ustanovení nového zákona dále stanovují, že pro smluvní vztahy vzniklé před nabytím účinnosti tohoto zákona, jejichž předmětem je povinný audit účetních závěrek s rozhodným dnem nejdéle k 31. prosinci 2010, se nevyžaduje určení auditora.

Z přechodných ustanovení tak vyplývá, že auditor zodpovědný za jakýkoliv povinný audit týkající se účetní závěrky s datem po 31. prosinci 2010 musí být určen a schválen nejvyšším orgánem společnosti nebo jejím dozorčím orgánem.

Smluvní vztah podle smlouvy o povinném auditu může účetní jednotka jednostranně ukončit, pouze neprovádí-li auditor povinný audit v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy nebo etickým kodexem. Rozdílnost názorů na účetní řešení nebo auditorské postupy nelze považovat za důvod pro ukončení smluvního vztahu.

Odstoupení od smlouvy o povinném auditu účetní jednotkou nebo auditorem oznámí smluvní strana, která od smlouvy odstoupila, neprodleně Radě pro veřejný dohled, a to včetně řádného uvedení důvodů. Tato podmínka se vztahuje i na případy ukončení smluvního vztahu před provedením povinného auditu jiným způsobem.


Zřízení rady pro veřejný dohled

Nový zákon zřizuje Radu pro veřejný dohled (dále jen Rada) nad auditorskou profesí.

Působnost Rady:

  • vykonává veřejný dohled nad výkonem auditorské činnosti a činností KAČR v rozsahu stanoveném novým zákonem,
  • rozhoduje o právech, právem chráněných zájmech a povinnostech právnických a fyzických osob, pokud tak stanoví nový zákon,
  • dbá na ochranu veřejného zájmu.

Výkonem veřejného dohledu se pak rozumí dohled nad:

  • kontrolou dodržování ustanovení nového zákona, auditorských standardů, etického kodexu a vnitřních předpisů KAČR a jejími orgány,
  • organizací, řízením a provozováním systému kontroly kvality auditorské činnosti prováděného KAČR,
  • organizací a provozováním systému průběžného vzdělávání statutárních auditorů prováděného KAČR,
  • uplatňováním disciplinárních a sankčních opatření podle nového zákona KAČR při řízeních proti auditorům, případně auditorům ze třetích zemí.


Audit subjektů veřejného zájmu

Hlava VIII nového zákona stanovuje pro subjekty veřejného zájmu povinnost zřízení výboru pro audit. Zákon stanovuje, že výbor pro audit je orgánem subjektu veřejného zájmu a má 3 členy, nestanoví-li stanovy nebo jiný obdobný zakladatelský dokument subjektu veřejného zájmu vyšší počet. Nejméně jeden člen výboru pro audit musí být nezávislý na auditované osobě a musí mít nejméně tříleté praktické zkušenosti v oblasti účetnictví nebo povinného auditu.

Členové výboru pro audit jsou jmenování z dozorčích orgánů nebo třetích osob nejvyšším subjektem veřejného zájmu. Nemá-li subjekt veřejného zájmu nejvyšší orgán, jsou členové tohoto výboru jmenováni jeho dozorčím orgánem.

Nesplní-li subjekt veřejného zájmu svoji povinnost zřídit výbor pro audit, vykonává činnost výboru pro audit jeho dozorčí orgán.

Subjekty veřejného zájmu jsou novým zákonem definovány jako:

  • právnické osoby, založené podle českého práva, jejichž převoditelné cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu kteréhokoli členského státu Evropské unie nebo smluvního státu dohody o Evropském hospodářském prostoru,
  • banky, pojišťovny, zajišťovny, Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky, zdravotní pojišťovny, penzijní fondy, spořitelní a úvěrní družstva, obchodníci s cennými papíry, centrální depozitář, provozovatel vypořádacího systému, investiční společnosti, investiční fondy a instituce elektronických peněz,
  • obchodní společnosti, družstva nebo konsolidující účetní jednotka, pokud jejich průměrný přepočteny stav zaměstnanců za bezprostředně předcházející účetní období převýšil 4000.

Pojišťovna, zajišťovna, penzijní fond, spořitelní a úvěrní družstvo, banka, obchodník s cennými papíry, provozovatel vypořádacího systému, investiční společnost, investiční fond a instituce elektronických peněz nemusejí mít zřízen výbor pro audit, pokud:

  • nejsou osobou, jejíž cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu,
  • funkci výboru pro audit plní dozorčí orgán a
  • podle své poslední roční účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky splňuje nejméně 2 z následujících 3 kritérií:
  • průměrný počet zaměstnanců v posledním finančním roce je nižší než 250,
  • celková bilanční suma nepřesahuje 43 000 000 EUR,
  • roční čistý obrat nepřesahuje 50 000 000 EUR.

Výbor pro audit se zabývá následujícími činnostmi:

  • sleduje postup sestavování účetní závěrky a konsolidované účetní závěrky,
  • hodnotí účinnost vnitřní kontroly společnosti, vnitřního auditu a případně systémů řízení rizik,
  • sleduje proces povinného auditu účetní závěrky a konsolidované účetní závěrky,
  • posuzuje nezávislost statutárního auditora a auditorské společnosti a zejména poskytování doplňkových služeb auditované společnosti,
  • doporučuje auditora.

Je nutné zdůraznit, že jmenováním výboru pro audit se členové statutárních a dozorčích orgánů společnosti nebo jiné osoby jmenované nejvyšším orgánem společnosti nezbavují odpovědnosti za činnosti, kterými se má zabývat výbor pro audit.

Autor pracuje pro společnost APOGEO.

Autor článku

Tomáš Brabec

Články ze sekce: FIREMNI FINANCE - NEPOUŽÍVAT