Pojistné placené zaměstnavatelem ve světě

Přestože pro rok 2009 došlo k poklesu sociálního pojištění placeného zaměstnavatelem i zaměstnancem (platí i pro rok 2010), jsou odvody na pojistném v Česku jedny z nejvyšších z členských zemí OECD. Zaměstnavatel mimo hrubou mzdou odvádí navíc 34 % na pojistném (25 % sociální a 9 % zdravotní pojištění). Vysoké odvody na pojistném a složitá administrativa spojená se zaměstnáváním jednoho zaměstnance je jedním z důvodů, proč drobné OSVČ váhají přijmout jednoho či dva zaměstnance. Hodně zaměstnanců neví, jak odvody placené zaměstnavatelem zvyšují jeho mzdové náklady.

Pokud si i vy nevíte rady, vyzkoušejte naši daňovou poradnu.

Mzdové náklady = hrubá mzda

V některých členských zemích OECD neodvádí zaměstnavatelé za své zaměstnance žádné pojistné (např. v Dánsku či Novém Zélandu). V těchto zemích jsou všechny odvody zabudovány na pojistném do daně z příjmu fyzických osob. Celkové zdanění práce je v Dánsku v konečném důsledku téměř shodné, přesto je dánský model modernější a výhodnější. Sloučení odvodů na pojistném a daně z příjmu fyzických osob do jediné platby přináší zaměstnavatelům značné finanční úspory a časovou úsporu. Na tomto systému ušetří i stát.

Jak ušetří stát?

• státní správa má výrazně nižší administrativní a režijní náklady (méně institucí, méně budov, méně aut, méně tiskopisů, nižší IT náklady…)
• celý systém je průhlednější, efektivnější a jednodušší

Jak ušetří zaměstnavatel?

• vyplňuje podstatně méně tiskopisů a formulářů
• případná kontrola přichází pouze z jedné pověřené instituce, v Česku není ničím neobvyklé, že sotva skončí kontrola finančním úřadem, tak přichází kontrola od OSSZ a následně od několika zdravotních pojišťoven

Zaměstnanec neušetří, ale výplatní páska je podstatně jednodušší. Najde zde dva hlavní údaje: hrubou mzdu a čistou mzdu. Každý zaměstnanec tak okamžitě vidí, kolik peněz si z jeho příjmu vezme stát.

Nejvyšší pojistné platí zaměstnavatelé ve Francii

Francie je jedinou členskou zemí OECD, kde zaměstnavatelé odvedou za své zaměstnance na veškerém pojistném více (42 %) než v Česku (34 %). V Česku jsou rovněž vysoké stropy pro platbu pojistného. Pro letošní rok je strop pro platbu sociálního a zdravotního pojištění 1 707 048 Kč, což odpovídá šestinásobku průměrné mzdy. Ve Francii je přitom strop pro platbu pojistného (2 859 euro měsíčně, což odpovídá průměrné mzdě). Češi pobírající nadprůměrnou mzdu tak odvedou na pojistném nejvíce ze všech členských zemí OECD.

Dalšími zeměmi s vysokými odvody na pojistném jsou: Maďarsko (33 %), Itálie (32 %), Švédsko (31 %) a Belgie se Španělskem (30 %). Do sazby pojistném jsou přitom započítány všechny odvody (v některých zemích se odvádí pouze sociální pojištění, v některých zemích se odvádí zvlášť sociální pojištění, zdravotní pojištění, pojištění nezaměstnanosti či nemocenské pojištění). Celkové odvody na pojistném placeného zaměstnavatelem jsou vyšší v členských zemích Evropské unie než v mimoevropských zemích OECD.

Zlepší situaci v Česku JIM?

Nejpozději v roce 2014 by v Česku mohl začít fungovat projekt JIM (jednotné inkasní místo), který by českou legislativu přiblížil situaci v některých vyspělých zemích, kde se povinné odvody rovněž posílají pouze na jeden účet na jednom místě. V současné době totiž musí zaměstnavatelé i OSVČ vyplňovat několik tiskopisů a formulářů spojených s platnou daně z příjmu, sociálního a zdravotního pojištění. Problémem je rovněž rozdílná legislativa pro výpočet daně a pojistného (z některých příjmů se pojistné odvádí a daň nikoliv či naopak…). Tyto nedostatky má projekt JIM nahradit. Pokud tento projekt naplní očekávaní, tak se bude vyplňovat pouze jedno přiznání pro všechny tři platby. Zaměstnavatelé se tak mohou mimo jiné dočkat i méně kontrol a celá účetní agenda bude jednodušší.

Pojistné placené zaměstnavatelem v zemích OECD (rok 2009, v %)

Zdroj: OECD: Factblog: Tax: Who pays what? (Date: 11. 5. 2010)