Česko má nízký index mizérie

17.05.2010 | , Finance.cz
MAKRODATA A EU


Při porovnání členských zemí Evropské unie v letech 2000 až 2009 patří Česko vždy mezi státy s podprůměrnou hodnotou „indexu mizérie“. Ten je důležitou zprávou o ekonomice dané země.

Kombinace zvyšujícího se počtu lidí bez práce a rostoucí inflace znamená zhoršování ekonomické výkonnosti každé země. Sečtením těchto dvou ekonomických veličin dostáváme „index mizérie“. V porovnání s členskými zeměmi EU patří Česku za uplynulý rok osmé místo, těsně před Německo…

Vyšší míra nezaměstnanosti a inflace zvyšuje ve všech zemích sociální a hospodářské náklady. Americký ekonom Artur Okun, tyto dvě veličiny v roce 1960 sečetl a vytvořil tak index mizérie. Ekonom Okun je také tvůrcem známějšího „Okunova zákonu“. V tomto zákoně je definován vztah mezi změnou hospodářského produktu a nezaměstnanosti (když klesne produkt o 2 % vzhledem k potenciálnímu produktu, tak se míra nezaměstnanosti zvýší o 1 %).


Jak si stojí Česko?


Index mizérie je důležitou zprávou o ekonomice dané země. Jak vidíme z přiložené tabulky, nejvyšší hodnotu má index mizérie za rok 2009 v zemích s největšími ekonomickými problémy (především Pobaltské země či Španělsko). Při porovnání členských zemí Evropské unie v letech 2000 až 2009 patří Česko vždy mezi státy s podprůměrnou hodnotou „indexu mizérie“. Česko se řadí po bok nejvyspělejších zemích pouze s menšími rozdíly v míře inflace a míře nezaměstnanosti v posledních deseti letech.


Nizozemí – nejnižší nezaměstnanost


Z členských zemí Evropské unie byla během roku 2009 nejnižší průměrná nezaměstnanost v Nizozemí (3,4 %). Nizozemí se může dlouhodobě pochlubit velmi nízkou mírou nezaměstnanosti. Ve většině letech byla dokonce nižší než 3 % a pouze ve dvou letech z posledních deseti letech překročila 4 % (v roce 2004 činila míra nezaměstnanosti 4,6 % a o rok později 4,7 %). Jedním z účinných podpůrných opatření je státní podpora zkrácených pracovních úvazků. Na zkrácený pracovní úvazek pracuje v Nizozemí téměř 60 % žen. Nízká míra nezaměstnanosti je dále v Rakousku (4,8 %), Lucembursku (5,4 %) a Slovinsku (5,9 %). Naopak nejvyšší průměrná míra nezaměstnanosti za rok 2009 byla ve Španělsku (18 %), Lotyšsku (17,1 %), Estonsku (13,8 %) a Litvě (13,7 %).


Deflace v Evropě


Ekonomická krize přispěla k tomu, že v Irsku, Portugalsku a Španělsku byla za rok 2009 deflace. Ceny zboží a služeb v roce 2009 oproti roku 2008 klesly (v Irsku o 1,7 %, v Portugalsku o 0,9 % a Španělsku o 0,3 %). Deflace v roce 2009 byla i v USA (0,4 %) a tradičně v Japonsku (1,4 %).  Přestože na první pohled vypadá deflace příznivě, ve skutečnosti tomu tak v případě opakované vyšší deflaci není. Zboží a služby jsou při deflaci levnější a občané si mohou tedy za své peníze více koupit, ale současně klesají firmám tržby, čímž se omezují investice. Při vyšší deflaci dále mají problémy se splácením svých dluhů všichni dlužníci (jejich dluhy jsou reálně vyšší). Občané dále méně spoří (je to nevýhodné) a dochází k problémům na finančních trzích. Pro domácí ekonomiku je tedy příznivější mírná inflace (do jednoho procenta), která stimuluje investice a finanční trhy. Z vyspělých zemích je pravidelně deflace v Japonsku, kde za posledních deset let byla inflace pouze ve dvou letech (v roce 2006 byla inflace 0,3 % a v roce 2009 byla inflace 1,4 %). V ostatních letech byla deflace (kromě loňského roku vždy do jednoho procenta) nebo nulová inflace.


Americká politická zkušenost


Index mizérie je pravidelně zveřejňován především v USA. Věnují se mu i samostatné internetové stránky (www.miseryindex.us). Často na hodnotu tohoto indexu upozorňují i politici. Během své prezidentské kampaně odkazoval na příliš vysokou hodnotu indexu i demokratický kandidát Carter. V roce 1976 měl index v USA hodnotu 13,5 % (nezaměstnanost 7 %, inflace 6,5 %). Jimmy Carter se následně stal prezidentem USA. V roce 1980, kdy se opětovně ucházel o svůj úřad proti Ronaldu Reaganovi, měl však index hodnotu 20,8 % (nezaměstnanost 7,2 %, inflace 13,6 %). Nepříznivé ekonomické výsledky byly jedním z hlavních důvodů, proč svůj mandát neobhájil. Během prezidentského období prezidenta Jimmyho Cartera se index zvýšil o 7 % bodů (začínal na 12,7 % a končil na 19,7 %). Prezidentem USA se stal Ronald Reagan. Index mizérie v USA v číslech:


  • nejnižší hodnotu (2,5 %) měl v červenci 1953
  • nejvyšší hodnotu (22 %) měl v červnu 1980
  • nejvíce se index mizérie zvýšil (o 9,2 %) během prezidentského období prezidenta Richarda Nixona (začínal na 7,8 % a končil na 17 %)
  • nejvíce se index mizérie snížil (o 10,2 %) během prezidentského období prezidenta Harry Trumana (začínal na 13,6 % a končil na 3,4 %)

Tabulka: „Index mizérie“ v členských zemích EU (v %, v letech 2000 až 2009)

Země 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009
Nizozemí 5,1 7,3 6,7 5,9 6,0 6,2 5,6 4,8 5,0 4,4
Rakousko 5,6 5,9 5,9 5,6 6,9 7,3 6,5 6,6 7,0 5,2
Lucembursko 6,0 4,3 4,7 6,3 8,2 8,4 7,6 6,9 9,0 5,4
Norsko 6,2 6,1 4,5 6,2 4,9 6,0 5,9 3,2 5,9 5,4
Kypr 9,8 5,8 6,4 8,1 6,6 7,3 6,8 6,2 8,0 5,5
Slovinsko 15,6 14,8 13,8 12,4 10,0 9,0 8,5 8,7 9,9 6,8
Dánsko 7,0 6,8 7,0 7,4 6,4 6,5 5,8 5,5 6,9 7,1
Česko 12,6 12,5 8,7 7,7 10,9 9,5 9,3 8,3 10,7 7,3
Německo 8,9 9,5 9,8 10,3 11,6 12,6 11,6 10,7 10,1 7,7
Belgie 9,6 9,0 9,1 9,7 10,3 11,0 10,6 9,3 11,5 7,9
Itálie 12,7 11,4 11,2 11,2 10,3 9,9 9,0 8,1 10,2 8,6
Malta 9,7 10,1 10,1 9,5 10,1 9,7 9,7 7,1 10,6 8,7
Portugalsko 6,8 8,5 8,8 9,7 9,2 9,8 10,8 10,5 10,4 8,7
USA 7,4 7,6 7,4 8,3 8,2 8,5 7,8 7,4 9,6 8,9
Bulharsko 26,7 26,9 24,0 16,0 18,2 16,1 16,4 14,5 17,6 9,3
Francie 10,8 10,1 10,5 11,2 11,6 11,2 11,1 10,0 11,0 9,6
Finsko 12,7 11,8 11,1 10,3 8,9 9,2 9,0 8,5 10,3 9,8
Velká Británie 6,2 6,2 6,4 6,4 6,0 6,9 7,7 7,6 9,2 9,8
EU 10,6 10,7 11,0 11,0 11,1 11,1 10,4 9,4 10,7 9,9
Irsko 9,5 7,9 9,2 8,6 6,8 6,6 7,2 7,5 9,4 10,2
Švédsko 6,9 8,5 7,9 9,0 8,6 8,5 8,5 7,8 9,5 10,2
Řecko 14,1 14,4 14,2 13,1 13,5 13,4 12,2 11,3 11,9 10,8
Polsko 26,2 23,6 21,9 20,4 22,6 20,0 15,2 12,2 11,3 12,2
Rumunsko 53,0 41,3 31,1 22,3 20,0 16,3 13,9 11,3 13,7 12,5
Slovensko 31,0 26,5 22,2 26,0 25,7 19,1 17,7 13,0 13,4 12,9
Estonsko 17,5 18,2 13,9 11,4 12,7 12,0 10,3 11,4 16,1 14,0
Maďarsko 16,4 14,8 11,0 10,6 12,9 10,7 11,5 15,3 13,8 14,0
Španělsko 14,6 13,1 14,7 14,2 13,7 12,6 12,1 11,1 15,4 17,7
Litva 17,5 18,1 13,8 11,4 12,6 11,0 9,4 10,1 16,9 17,9
Lotyšsko 16,3 15,4 14,2 13,4 16,6 15,8 13,4 16,1 22,8 20,4
Prameny: Eurostat: Statistics - Annual average rate of change in Harmonized Indices of Consumer Prices 2000 – 2009; Eurostat: Statistics – Unemployment rates – yearly averages 2000 – 2009; Wikipedia – Misery Index

Autor článku

Petr Gola

Petr Gola  


Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 0
Hlasováno: 0 krát

Články ze sekce: MAKRODATA A EU