Osobní obchodní společnosti
Mezi
osobní obchodní společnosti patří veřejná obchodní společnost a komanditní společnost. Zákon o obchodních korporacích (ZOK) přinesl jen dílčí změny týkající se jejich právní úpravy.
Veřejná obchodní společnost
Ve veřejné obchodní společnosti jsou alespoň
dva společníci, kteří ručí za dluhy veřejné obchodní společnosti společně a nerozdílně celým svým majetkem. Společníkem veřejné obchodní společnosti může být i právnická osoba.
Obchodní firma obsahuje
označení „veřejná obchodní společnost“, „veř. obch. spol.“ anebo „v.o.s.“. Pokud firma obsahuje jméno alespoň jednoho ze společníků, postačí označení „a spol.“
Vzájemné právní poměry společníků se dle ZOK řídí
společenskou smlouvou. Pokud není dohodnuto jinak, podíly jednotlivých společníků jsou stejné. Vkladová povinnost není zákonem stanovena, stejně jako není stanovena minimální výše základního kapitálu.
Statutárním orgánem veřejné obchodní společnosti jsou všichni společníci, a to za předpokladu, že splňují podmínky dle § 46 ZOK (tedy obecné podmínky provozování živnosti).
Změnou společenské smlouvy může společník do společnosti přistoupit, anebo z ní vystoupit.
Zisk a ztráta se mezi společníky dělí rovným dílem.
Komanditní společnost
Komanditní společnost je společnost, v níž alespoň jeden společník ručí za její dluhy omezeně, a to do výše nesplaceného vkladu (anebo alternativně do výše komanditní sumy), a alespoň jeden společník ručí neomezeně, celým svým majetkem.
Omezeně ručící společník se nazývá komanditista,
neomezeně ručící společník je komplementář.
Obchodní firma obsahuje označení „komanditní společnost“, „kom.spol.“ anebo „k.s.“. Pokud je jméno komanditisty uvedeno v obchodní firmě společnosti, ručí za dluhy společnosti jako komplementář.
Komanditista má dle ZOK
vkladovou povinnost, minimální výše jeho vkladu však není stanovena. Podíly komanditistů na komanditní společnosti se pak určují dle výše jejich vkladů.
Statutárním orgánem společnosti jsou všichni komplementáři, kteří splňují podmínky dle § 46 ZOK. Ve věcech, které nepřísluší statutárnímu orgánu, rozhodují všichni společníci (zvlášť hlasují komplementáři a zvlášť komanditisté).
Pokud společenská smlouva nestanoví jiné dělení, dělí se
zisk a ztráta mezi společnost a komplementáře na polovinu. Komplementáři si část zisku a ztráty rozdělí rovným dílem. Ta část zisku, která připadla společnosti, se po zdanění rozdělí mezi komanditisty v poměru jejich podílů. Komanditisté však nenesou ztrátu komanditní společnosti.
Kapitálové obchodní společnosti
Kapitálovými obchodními společnostmi jsou
společnost s ručením omezeným a
akciová společnost. Nejvýznamnější změny přinesl zákon o obchodních korporacích v právní úpravě společností s ručením omezeným.
Společnost s ručením omezeným
Ve společnosti s ručením omezeným ručí společníci za dluhy společnosti společně a nerozdílně
do výše nesplněné vkladové povinnosti, a to podle stavu zapsaného v obchodním rejstříku v okamžiku, kdy byli věřitelem vyzváni k plnění.
Obchodní firma obsahuje označení „společnost s ručením omezeným“, „spol. s r.o.“ anebo „s.r.o.“
Podíl společníka se určuje poměrem jeho vkladu k výši základního kapitálu.
Minimální výše vkladu je 1 Kč. Zákon připouští, aby společenská smlouva umožnila vznik různých druhů podílů, s nimiž jsou spojena rozdílná práva a povinnosti (např. právo na přednostní podíl na zisku); podíly, se kterými jsou spojena stejná práva a povinnosti pak tvoří jeden druh. Výše vkladu může být pro jednotlivé podíly stanovena rozdílně.
Společnost s ručením omezeným
může založit i jedna osoba (osoba fyzická nebo právnická), potom bude výše základního kapitálu minimálně 1 Kč. V případě, že společnost s ručení omezeným zakládá např. 5 společníků, minimální výše základního kapitálu bude 5 Kč. V praxi jsou ale z důvodu důvěryhodnosti ve vztahu k obchodním partnerům zakládány společnosti s vyšším základním kapitálem v řádu desítek až stovek tisíc korun.
Společenská smlouva může být
měněna jen dohodou všech společníků anebo rozhodnutím valné hromady a v obou případech (pro dohodu společníků i rozhodnutí valné hromady) je požadována forma veřejné listiny (tj. notářského zápisu).
Statutárním orgánem společnosti s ručením omezeným je jednatel (může být jen jeden) anebo více jednatelů. Společenská smlouva může stanovit, že více jednatelů tvoří kolektivní orgán (rada jednatelů). Pokud více jednatelů kolektivní orgán netvoří, vyžaduje se k rozhodnutí o obchodním vedení společnosti souhlas většiny z nich.
Dále také: Nově lze založit s. r. o. za korunu
Akciová společnost
Akciovou společnost ZOK charakterizuje jako společnost, jejíž základní kapitál je rozvržen na určitý počet
akcií.
Obchodní firma obsahuje označení „akciová společnost“, „akc.spol.“ anebo „a.s.“.
Základní kapitál je tvořen hodnotou všech akcií a vyjadřuje se v Kč, anebo případě, že akciová společnost vede dle zvláštního zákona účetnictví v eurech, vyjadřuje se v EUR. Zákon stanoví
minimální výši základního kapitálu alespoň 2 000 000 Kč, anebo alternativně 80 000 EUR.
K založení společnosti je nutné přijmout
stanovy. Již není nutné pořizovat spolu se stanovami zakladatelskou smlouvu či zakladatelskou listinu, jejich funkci převzaly stanovy.
Statutárním orgánem akciové společnosti v dualistickém systému (obvyklý systém vnitřního uspořádání v České republice) je
představenstvo. Pokud neurčí stanovy jinak, má představenstvo 3 členy. Jestliže tak určí stanovy, je však možné, aby představenstvo mělo pouze jednoho člena. Pokud není ve stanovách nebo smlouvě o výkonu funkce určena délka funkčního období člena představenstva, platí, že bylo funkční období sjednáno na jeden rok. V monistickém systému je statutárním orgánem akciové společnosti
statutární ředitel.
Akcionáře je možno pozvat na
valnou hromadu také emailem, pozvánku je ale třeba současně uveřejnit na internetových stránkách společnosti. Valná hromada je usnášeníschopná, pokud jsou zde přítomni akcionáři s akciemi, jejichž jmenovitá hodnota přesahuje 30 % základního kapitálu (stanovy mohou kvorum zvýšit i snížit). Ve stanovách je možné připustit rozhodování valné hromady per rollam.
Dále také: Nový korporátní zákon přináší společnostem starosti i nové příležitosti
