Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie. Další informace

Insolvenční řízení - úpadek

Právnické i fyzické osoby, ať již podnikající či nepodnikající, se mohou dostat do situace, kdy nejsou schopny plnit své závazky. Obecně se tento stav označuje jako insolvence (úpadek) a postupuje se podle insolvenčního zákona.

 

Úpadek

Úpadek vzniká buď

  • platební neschopností, obchodní  korporace není schopna plnit svoje závazky, jde o situaci, kdy má více věřitelů a závazků 30 a více dní po splatnosti a tyto závazky naní schopna plnit , nebo
  • předlužením, kdy závazky vůči věřitelům převyšují souhrnnou hodnotu majetku.

 

Insolvenční návrh

Na začátku je insolvenční návrh, který podává dlužník nebo některý z věřitelů. Navrhovatel či navrhovatelé jsou povinni složit výši zálohy, kterou stanoví insolvenční soud až do částky 50 000 Kč.

Dlužník je povinen podat insolvenční návrh bez zbytečného odkladu poté, co se dozvěděl nebo se měl dozvědět (při náležité pečlivosti) o svém úpadku ve formě

  • platební neschopnosti,
  • předlužení, pokud je právnickou osobou.

Myslí se tím i hrozící úpadek. O hrozící úpadek jde tehdy, lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že dlužník nebude schopen řádně a včas splnit podstatnou část svých peněžitých závazků.

 

Co musí obsahovat insolvenční návrh

Na insolvenčním návrhu musí být úředně ověřený podpis nebo zaručený elektronický podpis. A to té osoby, která návrh podává. Insolvenční návrh může být podán také prostřednictvím datové schránky.

Insolvenční návrh musí dále obsahovat označení navrhovatele a dlužníka, případně jejich zástupců.:

  • fyzická osoba musí být označena jménem, příjmením a bydlištěm (sídlem) a v případě, že jde o podnikatele, identifikačním číslem,
  • právnická osoba musí být označena obchodní firmou nebo názvem, sídlem a identifikačním číslem.

V insolvenčním návrhu musí být dále uvedeny

  • rozhodující skutečnosti o úpadku dlužníka,
  • skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh, pokud není navrhovatelem dlužník,
  • důkazy, kterých se navrhovatel dovolává, a
  • z návrhu musí být patrno, čeho se navrhovatel domáhá.

Návrh je nutné předložit v takovém počtu stejnopisů, aby jeden stejnopis zůstal u insolvenčního soudu a aby každý, komu se doručuje, dostal jeden stejnopis.

Co se musí přiložit

Pokud insolvenční návrh podává dlužník, musí k němu připojit

  • seznam svého majetku včetně svých pohledávek s uvedením svých dlužníků,
  • seznam svých závazků s uvedením svých věřitelů,
  • seznam svých zaměstnanců a
  • listiny, které dokládají úpadek nebo hrozící úpadek.

Pokud insolvenční návrh podává věřitel, musí doložit, že má proti dlužníkovi splatnou pohledávku, a k návrhu připojit její přihlášku. Formulář přihlášky najdete v sekci Formuláře ke stažení.

Seznámení se s návrhem

Poté, co se dlužník seznámí s insolvenčním návrhem, nemůže nakládat se svým majetkem takovým způsobem, aby snižoval jeho hodnotu. Může ho používat k provozním potřebám. Dlužník dále musí vytvořit seznam svých věřitelů.

Moratorium

Dlužník může požádat soud o tzv. moratorium (ochranu před věřiteli). Získá tak až tříměsíční období na vyřešení svých problémů.

V tomto období se přednostně splácejí ty dluhy, které přímo ohrožují provoz podniku a které vznikly v posledních 30 dnech před vyhlášením moratoria nebo po něm.

Dlužník navíc nemůže přijít o dodávky energií a surovin. Dodavatelé totiž nemohou vypovědět smlouvy, pokud ke dni vyhlášení moratoria trvaly alespoň tři měsíce.

 

Požadavek skončil chybou, která byla zaznamenána