Část druhá
Plat a odměna za pracovní pohotovost

(1) Zaměstnanci přísluší za vykonanou práci plat.
(2) Platem se rozumí peněžitá plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnanci za práci. Za plat se nepovažují plnění poskytovaná podle zvláštních předpisů v souvislosti se zaměstnáním, zejména náhrady mzdy, odstupné, cestovní náhrady a odměna za pracovní pohotovost.
(3) Mužům a ženám přísluší za stejnou práci nebo za práci stejné hodnoty stejný plat. Stejnou prací nebo prací stejné hodnoty se rozumí práce stejné nebo srovnatelné složitosti, odpovědnosti a namáhavosti, která se koná ve stejných nebo srovnatelných pracovních podmínkách, při stejných nebo srovnatelných pracovních schopnostech a pracovní způsobilosti zaměstnance, při stejné nebo srovnatelné pracovní výkonnosti a výsledcích práce, a to ve služebním poměru ke stejnému zaměstnavateli.
(4) Zaměstnavatel poskytuje zaměstnanci plat podle tohoto zákona, prováděcího předpisu vydaného podle § 23 a v jejich rámci podle vnitřního platového předpisu. Neplatný je vnitřní platový předpis, který nebyl vydán písemně nebo jeho část, která je v rozporu s právními předpisy.
(5) Vedoucímu zaměstnanci, který je statutárním orgánem zaměstnavatele nebo vedoucím organizační složky státu ⁵⁾ (dále jen "statutární orgán"), určuje plat podle tohoto zákona a prováděcího předpisu vydaného podle § 23 orgán, který ho do funkce jmenoval nebo ustanovil, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak.
(6) Plat nesmí být nižší než minimální mzda. ⁶⁾ Pro minimální mzdu platí obdobně § 111 zákoníku práce.
(1) Zaměstnanec se zařadí do platové třídy na základě druhu práce a v jeho rámci na něm požadovaných nejnáročnějších prací a plnění kvalifikačních předpokladů, popřípadě kvalifikačních požadavků, pokud zaměstnavatel stanovil kvalifikační požadavky vnitřním platovým předpisem. Vedoucí zaměstnanec ^6a) se zařadí do platové třídy podle nejnáročnějších prací, jejichž výkon odborně řídí nebo které sám vykonává. V souladu s charakteristikami platových tříd uvedenými v příloze k tomuto zákonu stanoví prováděcí předpis vydaný podle § 23 katalog prací a kvalifikační předpoklady vzdělání pro výkon prací zařazených do jednotlivých platových tříd.
(2) Zaměstnanci náleží platový tarif stanovený pro platovou třídu, do které je zařazen, ve výši a za podmínek stanovených prováděcím předpisem vydaným podle § 23.
(3) Pro platové třídy platí v období od 1. ledna 2001 do 31. prosince 2003 tyto minimální platové tarify:

	platová přída	minimální platový tarif  v Kč měsíčně
	1	3 250
	2	3 550
	3	3 850
	4	4 250
	5	4 700
	6	5 150
	7	5 700
	8	6 350
	9	7 000
	10	7 750
	11	8 800
	12	10 000

(4) Pro platové třídy platí od 1. ledna 2004 tyto minimální platové tarify:

	platová přída	minimální platový tarif  v Kč měsíčně
	1	3 550
	2	3 850
	3	4 150
	4	4 500
	5	4 900
	6	5 300
	7	5 750
	8	6 200
	9	6 750
	10	7 300
	11	7 900
	12	8 700
	13	9 700
	14	10 850
	15	12 150
	16	13 600

(1) Vedoucímu zaměstnanci v Ministerstvu obrany přísluší podle stupně řízení a náročnosti řídící práce příplatek za vedení, který činí:

		funkce	příplatek za vedení Kč měsíčně
	1.	vedoucí oddělení (zástupce ředitele odboru)	od 2 000 do 5 000
	2.	ředitel odboru	od 3 500 do 8 000
	3.	náměstek ministra	od 6 000 do 13 000.

(2) Vedoucímu zaměstnanci zaměstnavatele, který není uveden v odstavci 1, přísluší podle stupně řízení a náročnosti řídící práce příplatek za vedení, jehož sazby stanoví prováděcí předpis vydaný podle § 23 v rámci těchto rozpětí:

		funkce	příplatek za vedení  Kč měsíčně
	1.	vedoucí zaměstnanec, který řídí práci podřízených zaměstnanců	od 500 do 3000
	2.	vedoucí zaměstnanec, který řídí více útvarů organizace, s výjimkou zástupce statutárního orgánu	od 1000 do 6000
	3.	zástupce statutárního orgánu	od 2000 do 9000
	4.	statutární orgán	od 3000 do 13000

(3) Zaměstnavatelům s jinou organizační strukturou, než je uvedena v odstavcích 1 a 2, může prováděcí předpis vydaný podle § 23 stanovit sazby příplatků za vedení v rámci rozpětí 500 Kč až 13 000 Kč měsíčně.
(4) Zaměstnanci, který není uveden v předchozích odstavcích, avšak je podle organizačního řádu oprávněn organizovat, řídit a kontrolovat práci jiných zaměstnanců a dávat jim k tomu účelu závazné pokyny, přísluší podle náročnosti řídící práce příplatek za vedení v rámci rozpětí 300 Kč až 1 500 Kč měsíčně.
Zaměstnanci, který zastupuje vedoucího zaměstnance na vyšším stupni řízení v plném rozsahu jeho řídící činnosti po dobu delší než čtyři týdny a zastupování není součástí jeho povinností vyplývajících z druhu práce, přísluší od prvého dne zastupování příplatek za zastupování ve výši určené zaměstnavatelem v rámci rozpětí příplatku za vedení, stanoveného pro zastupovaného vedoucího zaměstnance. Přísluší-li vedoucímu zaměstnanci příplatek za zastupování podle předchozí věty, jeho příplatek za vedení mu po dobu zastupování nepřísluší.
Zaměstnanci přísluší za hodinu noční práce ⁸⁾ příplatek ve výši 20 % průměrného hodinového výdělku.
Zaměstnanci přísluší za hodinu práce v sobotu nebo v neděli příplatek ve výši 25 % průměrného hodinového výdělku.
Pedagogickému pracovníkovi^8a) přísluší za hodinu přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé speciálně pedagogické činnosti nebo přímé pedagogicko-psychologické činnosti vykonávané přímým působením na vzdělávaného, kterým uskutečňuje výchovu a vzdělávání na základě zvláštního zákona,^8b) kterou vykonává nad rozsah hodin stanovený ředitelem školy, ředitelem školského zařízení nebo ředitelem zařízení sociální péče podle zvláštního právního předpisu, příplatek ve výši dvojnásobku průměrného hodinového výdělku.
Zaměstnanci přísluší hodnostní příplatek, který činí:

	hodnost	hodnostní příplatek  v Kč měsíčně
	vojín	800
	svobodník	1 200
	desátník	1 300
	četař	1 400
	rotný	1 600
	rotmistr	2 000
	nadrotmistr	2 300
	praporčík	2 600
	nadpraporčík	3 100
	štábní praporčík	3 700
	poručík	3 100
	nadporučík	3 300
	kapitán	3 500
	major	3 700
	podplukovník	4 000
	plukovník	4 300
	brigádní generál	5 100
	generálmajor	5 600
	generálporučík	6 100
	armádní generál	6 800

Pedagogickému pracovníkovi, který vedle přímé pedagogické činnosti^8a) vykonává také specializované činnosti, k jejichž výkonu jsou nezbytné další kvalifikační předpoklady,^8c) se poskytuje příplatek ve výši 1 000 až 2 000 Kč měsíčně.
(1) Za hodinu práce přesčas poskytne zaměstnavatel zaměstnanci náhradní volno v rozsahu práce konané přesčas, a to nejpozději do konce třetího kalendářního měsíce následujícího po výkonu práce přesčas nebo v jinak dohodnuté době. Za dobu čerpání náhradního volna se plat nekrátí. Nemůže-li zaměstnavatel ve stanovené nebo dohodnuté době náhradní volno poskytnout, přísluší zaměstnanci za hodinu práce přesčas část platového tarifu, osobního a zvláštního příplatku připadající na jednu hodinu práce bez práce přesčas v kalendářním měsíci, ve kterém práci přesčas koná, a příplatek ve výši 25 % průměrného hodinového výdělku, a jde-li o dny nepřetržitého odpočinku v týdnu, příplatek ve výši 50 % průměrného hodinového výdělku.
(2) Zaměstnanci, kterému přísluší příplatek za vedení nebo hodnostní příplatek podle § 9, je plat stanoven s přihlédnutím k případné práci přesčas v rozsahu 150 hodin v kalendářním roce. To neplatí o práci přesčas konané v noci, v den pracovního klidu ¹¹⁾ nebo při nařízené nebo dohodnuté pracovní pohotovosti. ^11a) V platu vedoucího zaměstnance, který je statutárním orgánem, je vždy přihlédnuto k veškeré práci přesčas.
(1) Za vykonávání činností, při nichž je riziko ohrožení života nebo zdraví zaměstnance, činností spojených s jinými závažnými riziky při ochraně zájmů státu, činností při zabezpečování obrany nebo činností s mimořádnou psychickou zátěží, se poskytne zaměstnanci zvláštní příplatek za podmínek a ve výši stanovených prováděcím předpisem vydaným podle § 23.
(2) Za vykonávání práce ve směnném a nepřetržitém pracovním režimu se poskytuje zaměstnanci zvláštní příplatek za podmínek a ve výši stanovených prováděcím předpisem vydaným podle § 23.
(3) Zaměstnanci ozbrojených sil vyslanému v rámci jednotky mnohonárodních sil mimo území České republiky se po dobu působení v zahraničí poskytne zvláštní příplatek v jiné než české měně za podmínek a ve výši stanovených prováděcím předpisem vydaným podle § 23. Po dobu poskytování tohoto příplatku nenáleží zaměstnanci příplatek za noční práci (§ 7), příplatek za práci v sobotu a v neděli (§ 8), plat a náhradní volno za práci přesčas (§ 10), příplatek za dělenou směnu (§ 11a), plat a náhradní volno za práci ve svátek (§ 14) a odměna za pracovní pohotovost (§ 19).
Zaměstnanci, který pracuje ve směnách rozdělených na dvě nebo více částí, ^11b) se poskytuje příplatek ve výši 20 Kč za každou takto rozdělenou směnu. Rozdělenou směnou se pro účely tohoto zákona rozumí směna, ve které souvislé přerušení práce nebo jejich souhrn činí alespoň dvě hodiny.
K ohodnocení náročnosti práce a dlouhodobě dosahovaných kvalitních výsledků vykonávané práce lze zaměstnanci poskytnout osobní příplatek. Podmínky a maximální výši stanoví prováděcí předpis vydaný podle § 23.
Za splnění mimořádných nebo zvlášť významných pracovních úkolů, za jiné mimořádné pracovní zásluhy, za poskytnutí osobní pomoci v mimořádných případech, při významných pracovních a životních výročích za dlouhodobě dosahované kvalitní výsledky práce a za službu v ozbrojených silách ve služebním poměru lze zaměstnanci poskytnout odměnu za podmínek stanovených prováděcím předpisem vydaným podle § 23.
(1) Zaměstnanci, který nepracoval proto, že svátek ^11c) připadl na jeho obvyklý pracovní den, se plat nekrátí.
(2) Za práci ve svátek poskytne zaměstnavatel zaměstnanci náhradní volno v rozsahu práce konané ve svátek, a to nejpozději do konce třetího kalendářního měsíce následujícího po výkonu práce ve svátek nebo v jinak dohodnuté době. Za dobu čerpání náhradního volna se plat nekrátí. Zaměstnavatel se může se zaměstnancem dohodnout na poskytnutí příplatku ve výši průměrného hodinového výdělku za hodinu práce ve svátek místo náhradního volna.
(1) Je-li zaměstnanec převeden na práci, za niž přísluší nižší plat, z důvodu
přísluší mu po dobu převedení k platu doplatek do výše průměrného výdělku.
(2) Doplatek podle odstavce 1 písm. a) přísluší i tehdy, přejde-li zaměstnanec k jinému zaměstnavateli, protože pro něj dosavadní zaměstnavatel nemá jinou vhodnou práci. Doplatek poskytuje zaměstnanci zaměstnavatel, který ho zaměstnává v době, po kterou doplatek přísluší; vyplacený doplatek tomuto zaměstnavateli uhradí zaměstnavatel, u něhož došlo ke vzniku ohrožení nemocí z povolání.
(3) Vláda stanoví nařízením, za jakých podmínek uhradí příslušný orgán státní správy náklady na případný doplatek platu podle odstavce 1 písm. b) zaměstnavateli, který jej poskytl.
(1) Plat je splatný po vykonání práce, a to nejpozději v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém vznikl zaměstnanci nárok na plat nebo na některou jeho složku.
(2) V rámci období uvedeného v odstavci 1 určí zaměstnavatel pravidelný termín výplaty platu.
(3) Zaměstnavatel vyplatí zaměstnanci před nastoupením dovolené na zotavenou plat splatný během dovolené, pokud se se zaměstnancem nedohodli jinak.
(4) Při skončení služebního poměru vyplatí zaměstnavatel zaměstnanci na jeho žádost plat splatný za měsíční období v den skončení pracovního poměru. Jestliže to neumožňuje technika výpočtu mezd, vyplatí mu plat nejpozději v nejbližším pravidelném termínu výplaty platu následujícím po dni skončení pracovního poměru.
(1) Plat se vyplácí zaměstnanci v zákonných penězích ^11d) a zaokrouhluje se na celé koruny směrem nahoru.
(2) Plat se vyplácí v pracovní době a na pracovišti, nebylo-li dohodnuto jinak. Nemůže-li se zaměstnanec dostavit k výplatě z vážných důvodů, zašle mu zaměstnavatel plat v den stanovený pro jeho výplatu, popřípadě nejpozději v nejbližší následující pracovní den na svůj náklad a nebezpečí, pokud se nedohodnou jinak.
(3) Při měsíčním vyúčtování platu, umožňuje-li to výkon služby zaměstnance, je zaměstnavatel povinen vydat zaměstnanci písemný doklad obsahující údaje o jednotlivých složkách platu a o provedených srážkách. V ostatních případech je tak povinen učinit v nejbližším vhodném termínu. Na žádost zaměstnance mu zaměstnavatel předloží k nahlédnutí doklady, na jejichž základě byl plat vypočten.
(4) Zaměstnanec může k přijetí platu písemně zmocnit jinou osobu. Manželu nebo partnerovi^11e) lze plat vyplatit jen na základě písemného zmocnění. Bez písemného zmocnění lze vyplatit plat jiné osobě než zaměstnanci, jen pokud to stanoví zvláštní zákon. ¹²⁾
(5) Na žádost zaměstnance je zaměstnavatel povinen nejpozději při výplatě platu, popřípadě jiných peněžitých plnění ve prospěch zaměstnance, po provedení případných srážek z platu podle příslušných právních předpisů, poukázat částku určenou zaměstnancem na svůj náklad a nebezpečí nejvýše na dva účty zaměstnance u banky nebo pobočky zahraniční banky ^12a) nebo spořitelního či úvěrního družstva ^12b) v pravidelném termínu výplaty platu, pokud se zaměstnancem nesjedná písemně jiný termín.
(6) Zaměstnancům s místem výkonu práce v zahraničí lze s jejich souhlasem poskytovat plat nebo jeho část v dohodnuté cizí měně, pokud je k této měně vyhlašován Českou národní bankou kurz devizového trhu nebo přepočítací poměr. Ustanovení o zaokrouhlování podle odstavce 1 se použije přiměřeně.
(7) Pro přepočet platu nebo jeho části na cizí měnu se použije kurz devizového trhu nebo přepočítací poměr vyhlášený Českou národní bankou platný v den, ve kterém zaměstnavatel nakupuje cizí měnu pro účel výplaty platu.
(1) Srážky z platu lze provést jen na základě dohody o srážkách z platu. Jinak může zaměstnavatel srazit z platu jen
(2) Pro pořadí srážek ze mzdy platí obdobně § 147 odst. 2, § 148 a § 149 odst. 1, 2 a 4 zákoníku práce.
(1) Za hodinu pracovní pohotovosti ¹³⁾ na pracovišti mimo pracovní dobu zaměstnance přísluší zaměstnanci odměna ve výši 50 %, a jde-li o den pracovního klidu, ve výši 100 % poměrné části platového tarifu, osobního příplatku a zvláštního příplatku, připadající na jednu hodinu práce bez práce přesčas v kalendářním měsíci, na který připadla pracovní pohotovost.
(2) Za hodinu pracovní pohotovosti mimo pracoviště mimo pracovní dobu zaměstnance přísluší zaměstnanci odměna ve výši 15 %, a jde-li o den pracovního klidu, ve výši 25 % poměrné části platového tarifu, osobního příplatku a zvláštního příplatku, připadající na jednu hodinu práce bez práce přesčas v měsíci, na který připadla pracovní pohotovost.
(3) Za výkon práce v době pracovní pohotovosti přísluší zaměstnanci plat. Odměna za pracovní pohotovost v takovém případě nepřísluší.